02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3044 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
, linkuj! 
, jagg 
život jen tak horor . emoce naděje cesta bolest sobota čas antilistí ... sen momentka nenávist poezie podzim žena město zoufalství deprese horror láska realita povídka zklamání fantasy marnost hrůza samota touha vztahy pocit erotika x smrt haiku svoboda vyznání strach vztah sex smutek srdce zima .. beznaděj noc * humor voľný verš přetvářka mládí aa příroda krev temnota pocity vzpomínka tma les osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867