02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2161 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
beznaděj přetvářka x zklamání zima krev horor haiku .. vyznání zoufalství příroda žena vztahy antilistí srdce bolest vzpomínka noc sen strach tma láska nenávist čas voľný verš život město touha sobota deprese jen tak povídka hrůza erotika naděje podzim momentka poezie humor aa emoce sex smutek pocity osud ... mládí fantasy cesta pocit temnota les . horror realita smrt svoboda vztah * samota marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6392
autorů: 862