02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2923 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
, linkuj! 
, jagg 
pocit realita zima vztah touha temnota zoufalství horror krev svoboda sobota deprese samota ... sen čas voľný verš hrůza x noc momentka poezie život láska povídka les pocity nenávist tma žena cesta antilistí smutek osud vztahy humor smrt emoce vyznání erotika příroda * . fantasy strach jen tak vzpomínka přetvářka zklamání bolest město aa mládí beznaděj podzim naděje horor haiku .. marnost srdce sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6515
autorů: 867