02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2308 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
osud vyznání sex srdce beznaděj pocit momentka příroda realita zima hrůza zoufalství smutek fantasy sen vzpomínka noc vztahy humor touha láska město mládí vztah povídka strach temnota deprese horor naděje x cesta les pocity horror * tma smrt samota . podzim haiku přetvářka antilistí nenávist .. ... marnost bolest emoce svoboda jen tak čas poezie voľný verš aa erotika zklamání život žena sobota krev
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864