02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2993 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
, linkuj! 
, jagg 
jen tak sex voľný verš haiku nenávist smrt realita hrůza momentka cesta povídka tma krev x horor zima bolest poezie příroda temnota zklamání . smutek vzpomínka beznaděj naděje les sen město přetvářka deprese emoce aa vztahy podzim humor pocit mládí svoboda ... touha vztah vyznání noc horror žena strach láska sobota pocity srdce erotika osud fantasy .. samota život * zoufalství čas marnost antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867