02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2661 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
. svoboda smutek aa x vztah deprese čas vzpomínka tma haiku les mládí krev zklamání momentka zima beznaděj zoufalství sobota samota strach erotika naděje pocity podzim humor ... srdce jen tak marnost sen nenávist noc fantasy emoce pocit cesta antilistí horor láska žena smrt vztahy realita sex * přetvářka voľný verš hrůza temnota poezie vyznání touha bolest osud příroda .. horror město život povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6467
autorů: 867