02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2843 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
, linkuj! 
, jagg 
život momentka haiku pocity vyznání naděje erotika vzpomínka deprese krev realita ... jen tak humor pocit * touha voľný verš přetvářka osud zklamání beznaděj podzim zima nenávist hrůza les fantasy noc horror zoufalství temnota srdce bolest sobota marnost emoce vztahy smutek aa sen antilistí láska . povídka město čas žena strach smrt sex příroda .. svoboda mládí cesta poezie horor x samota tma vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6508
autorů: 867