29.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2954 x | vypínač
Vy černá ženo,
s očima temnýma jako sama realita.
Vy, která rozséváte života a mření zrno,
a všechno bytí je Vámi zase podetnuto.
S krutostí pravdy, ozářenou hvězdami,
a zrůdnou cestou strachu a naprosté nepředvídatelnosti.
Proč jste tak nemilosrdná těmi radostnými chvílemi,
které plánovitě ukončujete naprosto bez milosti.
A proč mi neodpovídáte? Máte strach,
že z katastrofických scénářů ve Vaší mysli,
zůstanou jen ty purpurovočerné zbytky snah?
Že stárnete a ochabuji Vaše smysly?
- - -
Zmlkni ty lidské hovado,
a přestaň na mě čumět,
jak zkokainovaná veverka na svoje libido,
a přijď až to budeš alespoň jako ona umět,
vždyť, kdo by přemohl Smrt?
, linkuj! 
, jagg 
naděje . deprese povídka podzim mládí hrůza zklamání temnota horor smrt fantasy příroda samota láska zima haiku humor osud vztah život x momentka čas jen tak pocit sobota strach zoufalství srdce antilistí vyznání voľný verš aa pocity cesta vzpomínka sen vztahy sex les krev nenávist smutek horror erotika .. marnost touha žena ... * realita emoce poezie beznaděj město bolest tma přetvářka noc svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867