11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3091 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
, linkuj! 
, jagg 
smrt samota horor vyznání . aa srdce .. poezie povídka bolest přetvářka touha zklamání vzpomínka naděje příroda horror deprese sex zima humor jen tak strach pocit * emoce temnota haiku antilistí voľný verš osud x mládí ... pocity vztah noc vztahy město realita svoboda beznaděj fantasy les smutek podzim tma krev láska zoufalství cesta marnost čas erotika momentka sobota žena hrůza nenávist sen život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14782
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6505
autorů: 867