11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2939 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
x poezie touha pocity hrůza marnost fantasy deprese .. život horor samota příroda antilistí svoboda voľný verš osud momentka vztah město vzpomínka smrt žena krev vztahy sobota podzim tma láska cesta sen mládí nenávist srdce les zoufalství pocit sex noc beznaděj emoce * naděje haiku ... vyznání bolest erotika zklamání . smutek zima humor horror čas aa jen tak realita strach temnota přetvářka povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14777
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6465
autorů: 867