11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3284 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
, linkuj! 
, jagg 
horror podzim strach zklamání humor erotika krev antilistí žena zoufalství touha láska ... . smutek aa nenávist osud .. les smrt hrůza temnota * cesta haiku vztah vzpomínka čas příroda samota x vyznání momentka marnost noc vztahy sobota přetvářka život pocity emoce povídka realita svoboda město naděje deprese pocit srdce fantasy mládí sen bolest tma voľný verš jen tak beznaděj horor poezie zima sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867