11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2917 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
. aa svoboda haiku noc deprese * zklamání momentka láska strach krev mládí zima horor město žena čas hrůza nenávist cesta přetvářka erotika povídka jen tak vztah sen srdce touha poezie x osud smutek humor naděje život sobota ... vyznání marnost smrt pocity pocit voľný verš samota zoufalství příroda temnota horror tma podzim bolest beznaděj les vzpomínka sex .. fantasy antilistí emoce realita vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867