11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2242 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
žena smrt touha zoufalství podzim tma deprese cesta marnost bolest les .. vztahy * smutek beznaděj humor mládí příroda vztah realita zima přetvářka sex pocity srdce strach horor sen aa svoboda život momentka nenávist samota vyznání jen tak antilistí . noc poezie vzpomínka láska hrůza město povídka x erotika temnota pocit osud voľný verš naděje sobota čas ... haiku krev fantasy emoce horror zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14759
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6366
autorů: 861