11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3017 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
horor humor vyznání smutek erotika mládí noc příroda život cesta momentka žena hrůza strach emoce vzpomínka svoboda vztahy smrt srdce krev město . zoufalství samota čas voľný verš marnost beznaděj poezie haiku antilistí jen tak sobota bolest vztah touha sen x osud láska aa zklamání pocity zima deprese horror tma temnota povídka naděje pocit ... les sex realita přetvářka * podzim nenávist .. fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6485
autorů: 867