11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2488 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
zoufalství osud zima strach smutek * aa naděje horror nenávist povídka ... cesta fantasy láska les vztah momentka bolest vyznání emoce beznaděj . x podzim jen tak antilistí tma poezie humor krev srdce pocit sex realita voľný verš žena zklamání příroda temnota horor vztahy smrt život přetvářka samota hrůza čas deprese sobota noc haiku marnost svoboda pocity touha vzpomínka sen mládí .. erotika město
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862