25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3249 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
momentka x realita aa samota cesta pocit pocity mládí srdce sex voľný verš vzpomínka život nenávist marnost tma zklamání povídka .. vyznání temnota deprese vztahy strach haiku fantasy noc emoce beznaděj zima čas ... touha * jen tak zoufalství naděje osud sobota smutek horor žena svoboda humor smrt příroda město přetvářka vztah bolest poezie les láska antilistí . krev sen podzim erotika horror hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866