25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3971 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
, linkuj! 
, jagg 
láska poezie vztah nenávist haiku vzpomínka zima deprese mládí sen smutek pocity příroda momentka noc vztahy antilistí horor beznaděj realita x les hrůza sobota aa humor cesta erotika pocit bolest * svoboda touha fantasy voľný verš srdce zklamání .. marnost jen tak horror podzim život osud přetvářka emoce město ... sex naděje krev temnota zoufalství povídka strach vyznání samota tma . žena čas smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14790
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6526
autorů: 867