25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3783 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
, linkuj! 
, jagg 
svoboda sen beznaděj marnost temnota vztah x příroda podzim zima pocit osud deprese horror vyznání povídka naděje voľný verš město láska emoce antilistí krev * zklamání fantasy vztahy les smutek jen tak noc smrt aa vzpomínka mládí horor strach přetvářka srdce realita cesta momentka žena .. erotika ... život humor zoufalství haiku poezie čas hrůza tma touha bolest sex sobota . nenávist samota pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867