25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3448 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
pocity haiku krev město zoufalství emoce sobota erotika voľný verš cesta deprese temnota aa žena marnost .. horor humor zklamání bolest noc antilistí čas momentka naděje vztah * tma ... smutek sen pocit mládí horror přetvářka vyznání srdce samota osud x zima svoboda jen tak láska podzim touha hrůza život vzpomínka . poezie povídka smrt les strach nenávist realita vztahy příroda beznaděj sex fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14777
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6465
autorů: 867