25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2781 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
x čas poezie vyznání cesta les vztahy vztah osud nenávist žena sobota podzim temnota zima * . pocity pocit život samota erotika deprese povídka jen tak smutek hrůza příroda momentka svoboda vzpomínka beznaděj bolest realita aa marnost krev ... horror noc voľný verš antilistí tma smrt emoce touha zoufalství haiku humor naděje přetvářka fantasy mládí .. strach město láska sex sen horor zklamání srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862