25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3853 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
, linkuj! 
, jagg 
antilistí noc láska povídka horror poezie nenávist les voľný verš sex beznaděj pocit příroda zklamání pocity hrůza samota život momentka naděje svoboda vyznání erotika srdce . strach podzim temnota smrt sen město marnost čas krev realita jen tak smutek haiku osud aa tma emoce sobota vztah žena vztahy fantasy ... bolest mládí touha cesta .. x vzpomínka humor zima zoufalství horor přetvářka deprese *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867