25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3513 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
bolest aa fantasy .. deprese samota haiku humor život cesta vyznání hrůza příroda svoboda zoufalství touha podzim momentka marnost pocity horror strach vztah jen tak přetvářka horor erotika temnota vztahy osud zklamání povídka voľný verš les nenávist pocit beznaděj mládí město vzpomínka smutek krev sex emoce noc sen . sobota tma žena x láska * ... zima smrt poezie realita naděje srdce čas antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867