25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3008 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
les nenávist jen tak osud zima sobota čas pocity vzpomínka bolest srdce zoufalství vyznání * zklamání žena ... noc svoboda naděje emoce .. temnota podzim cesta x samota život realita mládí beznaděj touha horor vztah láska sex antilistí deprese přetvářka erotika humor poezie haiku marnost strach . momentka aa pocit fantasy povídka horror tma sen vztahy krev příroda voľný verš hrůza město smutek smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864