25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3526 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
krev podzim bolest osud beznaděj noc vzpomínka deprese sen vztahy voľný verš vyznání příroda humor erotika .. mládí horror pocity ... les fantasy haiku žena strach zoufalství realita zklamání sex tma nenávist svoboda zima smutek touha marnost poezie antilistí přetvářka čas vztah láska smrt temnota * samota horor povídka momentka emoce naděje hrůza pocit . sobota život město x cesta aa jen tak srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867