17.01.08 | J.V.Znojemsky, @, další tvorba | 3179 x | vypínač
Proč proti mě každej staví hráz,
a proč do ni narážím zas a zas.
Však já čekám, že jednou ta hráz jednou povolí,
a všechny ty emoce na svět se vyvalí.
Nekonečné mořské proudy,
a moje srdce dál tu bloudí.
Ale hráz tu stále stojí,
a moje duše za ní bloudí.
Těsně před prutrží mračen,
připadám si jak kdybych byl zatčen.
Připadám si ve vězení,
čekám kdy ozvěna odezní.
Ta hráz tu však pevně stojí,
moje srdce se jí bojí.
Bojí se toho, že příjde o život.
Vím že nejse žádnej princ,
připadá mí, že mám kolem sebe klec,
a kolem klece není žádný plot.
Hráz je stále pěvnější,
nervozita, alkohol to vážne není nejlepší.
Modlím se za tu hráz,
snad rozbije jí mráz.
smutek temnota momentka život pocity haiku bolest horror deprese erotika aa touha vztahy horor vzpomínka .. samota žena ... vztah sen strach * noc jen tak realita nenávist beznaděj poezie město láska . svoboda osud mládí sobota naděje smrt zoufalství humor podzim hrůza povídka antilistí zklamání vyznání srdce les čas cesta x pocit tma příroda krev sex fantasy zima voľný verš emoce marnost přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6451
autorů: 866