17.01.08 | J.V.Znojemsky, @, další tvorba | 3125 x | vypínač
Proč proti mě každej staví hráz,
a proč do ni narážím zas a zas.
Však já čekám, že jednou ta hráz jednou povolí,
a všechny ty emoce na svět se vyvalí.
Nekonečné mořské proudy,
a moje srdce dál tu bloudí.
Ale hráz tu stále stojí,
a moje duše za ní bloudí.
Těsně před prutrží mračen,
připadám si jak kdybych byl zatčen.
Připadám si ve vězení,
čekám kdy ozvěna odezní.
Ta hráz tu však pevně stojí,
moje srdce se jí bojí.
Bojí se toho, že příjde o život.
Vím že nejse žádnej princ,
připadá mí, že mám kolem sebe klec,
a kolem klece není žádný plot.
Hráz je stále pěvnější,
nervozita, alkohol to vážne není nejlepší.
Modlím se za tu hráz,
snad rozbije jí mráz.
vyznání nenávist x emoce noc ... beznaděj žena podzim smutek sobota haiku vzpomínka svoboda sen tma voľný verš samota strach deprese * mládí příroda temnota fantasy momentka město vztah srdce čas naděje život antilistí zklamání marnost touha láska pocit hrůza cesta krev osud aa pocity erotika sex smrt zima horror les vztahy zoufalství .. přetvářka povídka jen tak humor realita horor poezie . bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866