17.01.08 | J.V.Znojemsky, @, další tvorba | 3189 x | vypínač
Spím, kolem sebe mám jen zahradu růží,
a moje srdce nemožně se souží.
V té zahradě je růží mnoho druhů,
každá z nich má v sobe jeden z osudů.
Barevné spektrum nemá konce,
mnoho jich se teší až budou darovány krásce.
Avšak jedna svuj osud nezmění,
to proto že neoplívá červení.
Její barva je černá,
i ona by si přála být bledá.
Zahrada je plná barvy,
však ta jedna přinese jen smrt a zrady.
Z ostatních barev se lidé radují,
přitom si řeknou jak se milují.
Jen z téhle černé štastní nebudou,
nikde neuvidíte že se usmějou.
Ten jdiný kout, ta jediná růže,
za všechno neštestí, bolest, smůlu a zradu muže.
mládí nenávist smrt poezie deprese erotika strach les vyznání voľný verš hrůza cesta zima horor zklamání povídka ... naděje realita touha momentka . sen noc horror osud * svoboda zoufalství tma humor temnota město pocity krev jen tak podzim srdce marnost láska bolest beznaděj život sobota .. žena fantasy pocit samota antilistí sex emoce čas aa smutek x vzpomínka vztahy vztah haiku příroda přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864