16.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2626 x | vypínač
Už je to mnoho let
co jest světem svět
Vzhlíží člověk pouhý k nebi
v duchu však nejvíce důvěřuje své zemi
Po níž tančí, na níž leží
shlédne na ní a je zase svěží
Čeká na zem, až se z jara vzbudí.
Nebýt země, matky země
byli by jsme lidé chudí
Přešla bouře, liják ztich
matka země, pevná pod nahami
a každý člověk spláci ji dluh.
* marnost poezie podzim pocit město mládí naděje cesta emoce les horror beznaděj zklamání svoboda vzpomínka .. zima smrt přetvářka osud temnota láska horor strach haiku krev humor momentka sex hrůza sobota příroda voľný verš vztahy vztah čas jen tak povídka sen srdce antilistí bolest tma touha nenávist erotika zoufalství noc . ... vyznání aa smutek život realita fantasy x deprese pocity samota žena
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862