28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3356 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
noc beznaděj jen tak láska fantasy krev pocity město příroda marnost podzim zklamání horor hrůza humor sen samota temnota horror život erotika aa osud * tma bolest cesta mládí naděje čas deprese realita antilistí strach vztah voľný verš pocit přetvářka sobota x . vztahy haiku nenávist ... zoufalství povídka smutek emoce momentka poezie vyznání žena touha zima .. vzpomínka smrt les svoboda srdce sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6466
autorů: 867