28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3571 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
, linkuj! 
, jagg 
mládí samota sobota vyznání povídka aa bolest noc erotika podzim žena horror hrůza beznaděj momentka x temnota zima . ... vzpomínka sex láska smrt krev haiku čas horor vztah cesta tma touha marnost emoce fantasy deprese příroda přetvářka voľný verš realita * poezie pocity nenávist jen tak život zklamání naděje svoboda sen les antilistí smutek strach osud humor .. vztahy pocit zoufalství srdce město
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6512
autorů: 867