28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3325 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
horor osud touha zima sen erotika humor ... přetvářka * beznaděj temnota pocity haiku naděje poezie smrt antilistí x strach noc příroda krev srdce vztah žena vzpomínka fantasy cesta pocit podzim realita samota vztahy sobota sex momentka deprese svoboda marnost zoufalství les život bolest město mládí láska tma hrůza voľný verš čas aa . zklamání vyznání nenávist emoce smutek horror jen tak povídka ..
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6451
autorů: 867