28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3049 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
mládí tma srdce beznaděj cesta erotika les zoufalství zklamání voľný verš život smrt přetvářka realita haiku fantasy humor svoboda krev x sen samota momentka osud emoce vztahy pocit aa horror strach * zima . deprese jen tak temnota žena horor příroda sex vztah podzim pocity nenávist ... poezie .. hrůza naděje láska vyznání čas povídka noc bolest vzpomínka antilistí město touha marnost sobota smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6424
autorů: 864