28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3679 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
, linkuj! 
, jagg 
horor krev smrt temnota pocit tma čas strach pocity zima bolest zklamání erotika poezie marnost osud zoufalství cesta sen humor povídka ... žena život les x město sex fantasy vyznání podzim noc haiku sobota vzpomínka smutek antilistí mládí .. příroda svoboda realita láska emoce touha jen tak beznaděj momentka . přetvářka voľný verš deprese aa horror vztahy naděje srdce samota nenávist * vztah hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867