28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3237 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
strach vztahy aa realita povídka horror horor samota momentka vyznání tma podzim * zima emoce osud temnota sobota noc deprese haiku humor nenávist pocity erotika život sen zoufalství čas les žena bolest touha poezie x zklamání marnost krev smutek sex cesta antilistí vzpomínka město mládí svoboda beznaděj naděje vztah fantasy jen tak smrt . ... srdce láska voľný verš hrůza příroda pocit .. přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866