28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3812 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
, linkuj! 
, jagg 
smutek haiku antilistí příroda naděje voľný verš svoboda pocit čas les srdce ... horror .. emoce sobota sex deprese vztahy aa podzim touha marnost zoufalství nenávist vyznání smrt jen tak strach vzpomínka * beznaděj mládí erotika bolest fantasy přetvářka zklamání samota realita noc krev láska x život temnota cesta sen žena povídka město . pocity osud humor vztah tma hrůza poezie momentka zima horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14790
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6527
autorů: 867