28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3416 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
bolest noc láska aa samota deprese .. naděje vztah nenávist zklamání přetvářka srdce antilistí humor ... poezie les pocity čas sex . město smrt mládí vyznání tma marnost beznaděj momentka hrůza x fantasy vztahy temnota krev osud * svoboda příroda realita strach zoufalství podzim horror vzpomínka horor erotika pocit žena emoce touha sen voľný verš zima smutek život haiku povídka cesta sobota jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6477
autorů: 867