28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3168 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
realita aa přetvářka ... les strach naděje momentka antilistí bolest fantasy haiku * povídka erotika město pocity touha sex láska poezie příroda zima život osud smutek smrt tma sen vztah noc humor svoboda temnota voľný verš deprese marnost vztahy mládí vzpomínka emoce hrůza vyznání čas nenávist srdce cesta zklamání x horor .. pocit . samota podzim krev beznaděj žena jen tak sobota horror zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6436
autorů: 866