16.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2370 x | vypínač
Moje pamět snaží se strávit slova
snaží se neustále, snaží se znova
Vím že musím
to slyšel jsem už snad,
tisíckrát a uslyšim to zas
Mrtvolné pusto tam mám
jak ten nejzapadlejší a nejchudší vzdálený krám
však povinosti odkládám na kolej vedlejší
na kolej slepou
odkad jistě neutečou
Já nebráním jim at si jdou
u mne štesti stejně nenajdou
Dám jim průběh volný
i bez nich budu dále štastný
Vím že musím ba i nutím se
však stejně vím že sklamu
knihu jako vždy
bez zájmu a potěšení
stejně jako vždy zavřu
jen tak .. čas zklamání samota pocity temnota smrt sex erotika město bolest ... žena antilistí * sobota srdce hrůza sen noc vztah momentka beznaděj humor naděje pocit zoufalství vyznání život vzpomínka svoboda nenávist marnost zima poezie fantasy emoce deprese voľný verš les podzim horror krev vztahy touha přetvářka osud . povídka příroda láska tma horor x mládí aa strach smutek cesta realita haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6415
autorů: 864