12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2574 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
přetvářka touha realita krev nenávist * beznaděj strach život pocit zklamání marnost smrt čas zima poezie antilistí ... vzpomínka haiku zoufalství svoboda x pocity vztahy povídka fantasy tma erotika žena humor město naděje bolest emoce voľný verš mládí deprese příroda srdce vyznání horror samota sen . osud vztah .. láska cesta momentka noc temnota sex horor les podzim jen tak smutek aa hrůza sobota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862