12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3711 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
, linkuj! 
, jagg 
zima nenávist pocit vzpomínka voľný verš erotika svoboda cesta krev aa vyznání temnota samota marnost žena mládí pocity sex bolest zoufalství hrůza strach smutek město sen touha tma zklamání srdce * deprese horor poezie horror .. příroda podzim noc naděje realita život vztah sobota přetvářka ... vztahy čas fantasy láska momentka osud haiku les smrt antilistí jen tak x emoce . beznaděj povídka humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14790
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6524
autorů: 867