12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3106 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
antilistí horor zklamání jen tak bolest pocity osud svoboda ... realita marnost podzim * les čas fantasy voľný verš vztah momentka mládí smutek naděje zima aa krev cesta emoce pocit tma horror strach vzpomínka erotika x humor vztahy touha noc hrůza vyznání život sen povídka .. sobota poezie beznaděj . deprese příroda sex samota temnota město přetvářka zoufalství haiku žena láska srdce smrt nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867