12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2933 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
sen město emoce život zklamání láska marnost sobota antilistí jen tak přetvářka sex humor vztah ... bolest les samota svoboda smutek příroda čas pocit krev touha povídka nenávist beznaděj * zima vyznání pocity horror hrůza noc voľný verš podzim cesta žena mládí vztahy fantasy smrt deprese haiku vzpomínka x . erotika temnota strach horor realita aa .. naděje zoufalství poezie osud momentka srdce tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6436
autorů: 866