12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2763 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
příroda život město bolest humor erotika podzim sen x pocity přetvářka žena svoboda ... povídka * deprese jen tak aa strach noc láska smrt beznaděj .. horror sex antilistí nenávist mládí . sobota cesta touha marnost osud pocit les hrůza krev vyznání vztah zklamání samota momentka haiku realita temnota tma horor naděje smutek fantasy vztahy čas srdce poezie zoufalství zima emoce vzpomínka voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864