12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3507 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
, linkuj! 
, jagg 
zima touha srdce tma les haiku horor příroda vztah zklamání x sex jen tak strach město povídka antilistí smrt deprese temnota přetvářka .. sobota marnost * voľný verš momentka cesta zoufalství pocity láska aa mládí realita hrůza poezie . samota čas beznaděj vztahy noc osud nenávist vzpomínka vyznání sen podzim pocit emoce krev svoboda humor fantasy smutek erotika ... horror naděje žena bolest život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6512
autorů: 867