12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3648 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
, linkuj! 
, jagg 
nenávist přetvářka krev žena * bolest les osud touha smutek zklamání humor mládí vztah x zoufalství sobota čas fantasy pocit strach svoboda samota ... beznaděj život zima podzim jen tak poezie tma . cesta antilistí realita horror hrůza pocity horor temnota srdce aa noc emoce láska voľný verš .. vyznání povídka sex naděje momentka erotika marnost vztahy smrt sen město příroda vzpomínka deprese haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867