15.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2723 x | vypínač
Zradila jadna zradí jíní
a tom jsem chtěl jediné stát při ní
Přišla věřil jsem snům
odešla zbyl mi jen prázdný dům
Zůstal jsem sám se svými sny,
sny plnými touhy a vzpomínek
zhatil se veškerý životní plán
Nemám se čeho chytit
nepřichází žádné ze znamení či vyhlídek
Tak jako růže brání se trny
jak zlatý klas obohacuje nás zrny
tak bráni se mé srdce štěstí
proč to hlava má neví
a nevím to ani já sám
Připadám si bez hlavy
a slepý jdu vstříc neznámu
jediné co živí naději aspon malou
jsou veškeré vzpomínky
Od prvních lásek
přes strach z bolesti
až do poslední hodiny nyní prožité své
Přes veškeré vrásky které jsem si způsobil
at sám z vlastní hlouposti
a nemá cenu říkat že ji není dosti
či které mi způsobili jiní
lidé cizí i vlastní
Vzpomínky jsou obrazy ze života,
plačtivé, směšné a dráždívé,
vzpomínám na minulost od znova,
srovnávám myšlenky své
Přemýšlím nad minulostís vou
a krásou křehkých bytostí
myšlenkové pochody mojí hlavou putují
a každý krok je jednou z myšlenek
haiku vztahy smrt marnost čas les cesta realita voľný verš smutek momentka láska město povídka aa . ... nenávist naděje horror osud vztah tma * pocity žena humor erotika život zoufalství zklamání zima temnota horor sobota .. emoce strach beznaděj poezie x antilistí fantasy noc krev pocit samota příroda jen tak mládí hrůza touha svoboda srdce vyznání sen přetvářka vzpomínka sex podzim deprese bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866