20.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 4745 x | vypínač
Černobíle vidím ten den
- vyžilá minulost byla tehdy ještě mladá,
kdy setkali jsme se před kostelem a
v uvadajícím slunci vzkvétala nálada.
Tehdy začaly toulky hřbitovem,
v spící přírodě noci,
chlad nad ránem v ospalých hospodách,
tiché hovory u vína nad hrobem,
pod lunou chladně tonoucí
v tmavočerných nebeských výšinách.
Pak odešli jsme
a svět bez nás nejinak plynul dál,
A když zestárli jsme,
starý plamen k sobě nás znova zavolal,
kráčíme vedle sebe, každý sám,
Poetika mrtvá je,
zaprášený starý krám...
, linkuj! 
, jagg 
podzim město * antilistí čas jen tak sex svoboda bolest horror osud smutek povídka pocit haiku zklamání samota vztahy pocity ... erotika . cesta beznaděj emoce láska voľný verš mládí žena realita touha strach fantasy příroda vztah srdce tma hrůza poezie .. les zima krev humor život horor vyznání naděje přetvářka zoufalství smrt nenávist temnota sen deprese vzpomínka marnost aa noc momentka sobota x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14790
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6527
autorů: 867