20.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 4192 x | vypínač
Černobíle vidím ten den
- vyžilá minulost byla tehdy ještě mladá,
kdy setkali jsme se před kostelem a
v uvadajícím slunci vzkvétala nálada.
Tehdy začaly toulky hřbitovem,
v spící přírodě noci,
chlad nad ránem v ospalých hospodách,
tiché hovory u vína nad hrobem,
pod lunou chladně tonoucí
v tmavočerných nebeských výšinách.
Pak odešli jsme
a svět bez nás nejinak plynul dál,
A když zestárli jsme,
starý plamen k sobě nás znova zavolal,
kráčíme vedle sebe, každý sám,
Poetika mrtvá je,
zaprášený starý krám...
vyznání krev ... tma sen jen tak momentka beznaděj . realita město podzim les touha horor .. antilistí strach naděje zima vztahy x poezie haiku život žena sobota noc osud fantasy vztah mládí příroda voľný verš pocity sex láska srdce marnost erotika deprese temnota čas zoufalství smrt horror vzpomínka emoce smutek humor nenávist přetvářka bolest hrůza aa * pocit cesta povídka zklamání samota svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866