Nokturno.net / tvorba / dílko

Odcházím
A nikdo za čas ni nevzpomene,
Že kdysi světem kdos takový dlel,
Navěky usnu
By každý zapomněl,
Že marně životem se mnou zahálel.

S osudem zúčtuji,
A převozník vezme mne v svět,
Jež vzývám léta letoucí,
Kde měla jsem vždy tkvět,
Ne přijít v živý svět stárnoucí,
Tam krátce žila nevesele.

Vzali jste mi katedrály
Nyní netruchlete falešně,
Slavte, pijte do úmoru,
Pějte písně posměšné.

Nechte si své galaxie,
Třpyt ten mne již neoslní,
Já otevřela skříňku Pandořinu
A světem nyní hynu,
Není vykoupení!

Bolest, beznaděj a zoufalství
Vstoupily v nevinný ten svět,
A prokletě usadily se v mém panství,
Ó jak tam se budou skvět!
- Jen naděje nestačila ze skříňky vyletět.

A tak odcházím,
Neboť nemohu je odehnat,
Ať souží jiného ztracence,
Do hrobu ho dostrkat,
Ať vládnou světem provždy dál,
Ať spálí svět,
Který kdys se vesmírem potloukal.
Nebudu v něm já.