07.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 4088 x | vypínač
Jedem odporným
zasvinila jsem svou duši i tělo,
jedem, jenž sžírá mých útrob,
jedem, jehož vinou srdce mé zemřelo,
jedem, jenž zasypal můj hrob.
Jedem, jenž zavřel dveře smrti,
zardousila jsem své iluze,
jedem, jenž mou mysl drtí,
avšak zmírá se jím nejhůře,
tímto svinstvem
otrávila jsem sama sebe,
snad v nejmarnější nadějí,
snad v nostalgické vzpomínce,
snad v domnění, že spatřím nebe…
Jedem, jenž smrti dveře zas otevřel,
zaplavila jsem své žíly,
kvůli tomu jedu kdosi ve mně zemřel,
ač stále cítí se býti živý.
Ono svinstvo nejhorší,
jež tisíce tváří falešných má,
ona děvka nejproradnější,
jež tou nejsladší se býti zdá,
ono hořké utrpení,
jež v slzách nekončí,
to vše jest LÁSKA,
jedovatá květina poetou nejopěvovanější…
město samota zoufalství aa erotika podzim smutek emoce .. láska marnost pocit zklamání sex touha srdce tma smrt deprese les antilistí žena poezie život povídka strach nenávist x sen vztah vztahy příroda horor realita mládí svoboda cesta noc beznaděj fantasy pocity * haiku vzpomínka voľný verš momentka čas osud zima humor naděje vyznání hrůza horror temnota jen tak ... . sobota krev přetvářka bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6485
autorů: 867