07.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 3557 x | vypínač
Jedem odporným
zasvinila jsem svou duši i tělo,
jedem, jenž sžírá mých útrob,
jedem, jehož vinou srdce mé zemřelo,
jedem, jenž zasypal můj hrob.
Jedem, jenž zavřel dveře smrti,
zardousila jsem své iluze,
jedem, jenž mou mysl drtí,
avšak zmírá se jím nejhůře,
tímto svinstvem
otrávila jsem sama sebe,
snad v nejmarnější nadějí,
snad v nostalgické vzpomínce,
snad v domnění, že spatřím nebe…
Jedem, jenž smrti dveře zas otevřel,
zaplavila jsem své žíly,
kvůli tomu jedu kdosi ve mně zemřel,
ač stále cítí se býti živý.
Ono svinstvo nejhorší,
jež tisíce tváří falešných má,
ona děvka nejproradnější,
jež tou nejsladší se býti zdá,
ono hořké utrpení,
jež v slzách nekončí,
to vše jest LÁSKA,
jedovatá květina poetou nejopěvovanější…
temnota samota svoboda sen poezie vyznání fantasy smutek cesta vztahy humor voľný verš . momentka život vzpomínka horor strach sex nenávist beznaděj emoce příroda čas zima zklamání bolest krev láska vztah smrt pocit .. naděje přetvářka zoufalství srdce x tma erotika realita noc jen tak sobota horror město marnost žena touha antilistí haiku pocity mládí les ... hrůza povídka deprese aa podzim osud *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6396
autorů: 862