07.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 3253 x | vypínač
Jedem odporným
zasvinila jsem svou duši i tělo,
jedem, jenž sžírá mých útrob,
jedem, jehož vinou srdce mé zemřelo,
jedem, jenž zasypal můj hrob.
Jedem, jenž zavřel dveře smrti,
zardousila jsem své iluze,
jedem, jenž mou mysl drtí,
avšak zmírá se jím nejhůře,
tímto svinstvem
otrávila jsem sama sebe,
snad v nejmarnější nadějí,
snad v nostalgické vzpomínce,
snad v domnění, že spatřím nebe…
Jedem, jenž smrti dveře zas otevřel,
zaplavila jsem své žíly,
kvůli tomu jedu kdosi ve mně zemřel,
ač stále cítí se býti živý.
Ono svinstvo nejhorší,
jež tisíce tváří falešných má,
ona děvka nejproradnější,
jež tou nejsladší se býti zdá,
ono hořké utrpení,
jež v slzách nekončí,
to vše jest LÁSKA,
jedovatá květina poetou nejopěvovanější…
noc srdce x mládí erotika vztahy tma město realita horor sex fantasy vztah zoufalství zklamání povídka momentka smutek pocit beznaděj marnost podzim voľný verš poezie sobota sen svoboda touha emoce .. vyznání krev naděje smrt strach hrůza antilistí aa cesta haiku temnota horror humor zima ... pocity bolest láska . osud čas nenávist jen tak vzpomínka příroda samota deprese * život les přetvářka žena
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6365
autorů: 861