22.09.12 | Levianth, @, další tvorba | 2276 x | vypínač
Proč v mém srdci již na smutek místo není?
Kampak já schovám své utrpení.
Mysl přetéká jak kalich plný
a přesto se můj pohled na svět nemění.
Bez ticha se snažím obejít,
jenže křik do mého hlasu nechce přijít.
Tupě koukám jako ovce porážená
jako by byla kudla v mých zádech zaražená.
Umřít bych chtěla a zakázáno mi to je
s bílou vlajkou jdu do boje.
Mohu se jen probudit z toho snění,
které bylo vyvoláno tam, kde realita není.
město příroda vztahy voľný verš aa . emoce haiku život noc horror srdce sex .. naděje humor vyznání pocit čas sobota beznaděj antilistí povídka podzim vzpomínka sen zima krev vztah momentka smrt realita žena zklamání pocity temnota svoboda * ... fantasy samota x osud les strach nenávist deprese jen tak erotika cesta marnost touha hrůza horor zoufalství mládí přetvářka tma láska poezie bolest smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6467
autorů: 867