13.06.09 | Levianth, @, další tvorba | 2433 x | vypínač
Plné srdce přece prázdné jest.
Díra v něm je velká jako vzádelnost hvězd.
Kapky krve na zem pleskají.
V rychlém sledu, ať moc nezmeškají.
Kaluž omývá mi nohy.
Hrozí, že ten pohled mě zlomí.
Že na kolena padnu plná hněvu
vůči životu, vůči němu.
Slza rudou kaluž kalí,
proč jen jsme se poznali?
Je to snad další krutá hra osudu..
já už jí hrát nebudu!
Seberu srdce a zacelím mu rány.
Vyženu ty smutné vrány.
Čekající na další ublížení.
Na takové, kterého moc není.
Utřu si černou slzu z tváře.
Usměju se, tak jak moje povaha káže.
A snad bude na pár dní dobře...
pokud zvolím další cestu životem dobře....
marnost noc vztahy přetvářka povídka podzim zoufalství * beznaděj strach . poezie láska haiku fantasy hrůza naděje příroda temnota smrt jen tak touha cesta deprese vzpomínka horor vztah erotika zima žena pocity nenávist sex aa samota ... krev tma bolest pocit .. srdce smutek čas mládí antilistí osud horror realita momentka sobota emoce voľný verš město les humor svoboda sen život vyznání x zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866