18.11.08 | Levianth, @, další tvorba | 3120 x | vypínač
Ruce slzy roní,
vrby v řece se skloní
a já tiše zavzlykám.
Smutná moje slova
vyřčena jsou znova
a já umírám.
Nejsem asi dobrá,
hodná a smělá...
možná bych měla.
Je to můj chlad,
nebo lásky hlad,
připadám si jako mrtvola,
když sama ve tmě sedím
a myšlenky si cedím...
Jsem osamělá.
, linkuj! 
, jagg 
žena deprese touha sex erotika les horror město naděje zoufalství sen nenávist temnota zklamání zima hrůza noc emoce podzim příroda .. . aa pocit * humor čas cesta život vyznání fantasy antilistí x vztah láska bolest mládí smutek samota momentka voľný verš poezie beznaděj vzpomínka jen tak ... vztahy realita strach srdce krev smrt sobota marnost svoboda haiku povídka horor osud tma přetvářka pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6512
autorů: 867