Nokturno.net / tvorba / dílko

Temná postava, snad přízrak můj,
svlékám se donaha a křičím stůj.
Srdce buší, nervy v uzlíku,
mé nitro tuší, není úniku!

Čekám, kdy osud ve skutek přijde,
však panáček černý nikde a nikde.
Zmítám se ve snech, plná poblouznění,
citím krev na rtech, doufám v probuzení.

Hodiny tikají, pár minut do konce,
dech se mi zatají, vidím umrlce...