Nokturno.net / tvorba / dílko

Kráčela nocí,
nocí bezednou.
Schvácena mocí
bílou, tajemnou.

Dárek od milého,
překrásnou růži,
často k ní voněla,
trny pod kůži...

Krásný je život,
život na scestí,
zavřený přívod,
šaty nevěsty.

Oblékla sobě,
slavnostní róbu,
hrdě se potácí
k bílému hrobu.

Bělavé štěstí,
toť vrchol blaha,
pod vrstvou klestí,
leží teď nahá...