Nokturno.net / tvorba / dílko

Jsem jako nespoutaný vítr na poušti,
jsem zrnko písku, co tě opouští.
Proč jenom jsi mi pořád lhala,
svou lásku nadarmo mi přísahala?

Jedenkrát jsem tě s jiným potkal,
nevěry se tak za svou lásku dočkal...
Že nebude to víc, jsi slibovala,
tvé sliby, chyby, zase jsi jenom lhala.

Jsem jako nespoutaný vítr na poušti,
leč nejsem z kamene, tak ti odpouštím,
přesto však jak ten vítr mizím v dáli
a zapomínám, že jsme se kdy znali...