18.10.11 | Labyrinth Girl, @, další tvorba | 2495 x | vypínač
Každý z nás hraje hru,
ve které nemá šanci vyhrát,
lanka smrti prudce pnu,
mohu se ti vysmát.
Nikdy neví, kdy tu hru ukončit,
tím si sami do hrobu tlučou,
svou pouť a štěstím zakončit,
nikdo nedá šanci druhou...
Ne! Nechci se zamilovat!
Protože já už dávno miluji...
Temnota se mne začne zmocňovat,
Ne! V chladu stále nocuji...
Hříšná hra se pro ten pocit hraje,
abych o něm mohla stále snít!
Vítr chladný kolem vlaje,
Mé srdce nechám žalem stít...
samota poezie nenávist horor * přetvářka horror touha tma vyznání cesta mládí noc sen smutek antilistí sex město povídka haiku humor svoboda příroda zima žena aa jen tak pocity emoce voľný verš fantasy láska momentka smrt vztahy zoufalství hrůza život temnota les . zklamání deprese .. marnost erotika realita strach vztah ... x pocit sobota čas vzpomínka krev bolest naděje osud podzim srdce beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862