18.10.11 | Labyrinth Girl, @, další tvorba | 3206 x | vypínač
Každý z nás hraje hru,
ve které nemá šanci vyhrát,
lanka smrti prudce pnu,
mohu se ti vysmát.
Nikdy neví, kdy tu hru ukončit,
tím si sami do hrobu tlučou,
svou pouť a štěstím zakončit,
nikdo nedá šanci druhou...
Ne! Nechci se zamilovat!
Protože já už dávno miluji...
Temnota se mne začne zmocňovat,
Ne! V chladu stále nocuji...
Hříšná hra se pro ten pocit hraje,
abych o něm mohla stále snít!
Vítr chladný kolem vlaje,
Mé srdce nechám žalem stít...
voľný verš humor smrt haiku sobota smutek les hrůza .. pocit vztahy temnota aa krev příroda deprese pocity fantasy . emoce antilistí touha sen ... momentka cesta zima marnost zklamání přetvářka srdce tma erotika samota život vzpomínka naděje bolest povídka realita horror nenávist svoboda noc beznaděj mládí sex x čas horor vyznání jen tak láska vztah podzim strach město * poezie osud žena zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867