31.01.11 | Labyrinth Girl, @, další tvorba | 2574 x | vypínač
Vyrůstali jsme spolu,
od malička jsem tě chránil,
vše ubíhalo tak pomalu,
až jeden okamžik vše přizabil.
Náhle se zrodila,
jako záblesk Luny,
na dlouho nás rozdělila,
stékají po ní naše slzy.
Rozbíhám se prudce,
vím ,co mám dělat,
narážím do zdi trpce,
až se beton začal rozpadat.
Ruce sedřené do krve,
bolest plně ignoruji,
má zlost vyvrcholí teprve,
v boření bariéry pokračuji.
Náhle spatřil jsem tě,
mého mladšího bratra,
poprvé do dlaní vzlykat tě,
smál jsem se z patra.
Náraz tvé hlavy o hruď mou,
mi dech z plic vyrazil,
má duše zahrála strunou,
svůj strach navždy porazil.
Nahnul jsem hlavu k tvému uchu,
věděli jsem ,že to uznáme,
zašeptal jsem pouze tvému sluchu,
"Vždy se opět setkáme!..."
zklamání krev zima žena pocit život deprese pocity horror x .. láska bolest . temnota erotika sen horor touha noc antilistí cesta emoce aa nenávist * hrůza haiku samota beznaděj vztahy tma realita ... marnost povídka mládí fantasy vzpomínka smutek zoufalství smrt srdce vztah voľný verš město les příroda naděje podzim přetvářka vyznání momentka sex sobota humor jen tak strach čas poezie svoboda osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6469
autorů: 867