Nokturno.net / tvorba / dílko

Býval jsem normální,
Milující manžel a otec,
Vše bylo perfektní,
Než snu zazvonil zvonec.

„Tak nechme otce zemřít!“
Řekl jsem si s nenávistí,
Všechnu lidskost rozepřít
A otevřít prameny krutosti.

„Nikdy mi jí neukradne!“
Nepřestane v myslí znít,
Duše konečně uvadne…
„Nechte tu bestii jít!!“