Nokturno.net / tvorba / dílko

Milovníku hvězd, podívej, už se stmívá !
Noc však nesetřela ještě zbytky dne.
Kdo pod hvězdami spí, podivné sny mívá,
do bran starých zahrad anděl spánku zve.

Po prastarých cestách nechodí se snadno,
do houští ukryl se netvor pradávný.
Na tichých mýtinkách spát není radno,
temný hukot lesů je nebezpečný, zlý.

A  na kopci jednom je kaplička bílá,
svit jedné svíce rozráží tu tmu.
Na oltáři bílém kdos Boha s  láskou vzývá,
tvář má tak jasnou, jak ty ve svém snu.

A  říčka v  kopcích tak tiše zašuměla,
jak kdyby chtěla ti něco do snů dát.
To tvoje duše se trochu připomněla,
že když tělo tvé spí, tak chce tě pohlídat.