16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1554 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
bolest pocity touha podzim srdce sobota haiku .. deprese svoboda město zima fantasy . vztah emoce smutek láska mládí erotika jen tak noc vzpomínka pocit humor x poezie tma život krev momentka čas beznaděj zklamání přetvářka hrůza strach vztahy marnost ... voľný verš příroda horor temnota les žena aa osud sex zoufalství * horror samota povídka sen smrt vyznání realita naděje cesta antilistí nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866