16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1739 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
, linkuj! 
, jagg 
láska krev hrůza svoboda realita jen tak ... humor zoufalství bolest aa touha nenávist vyznání beznaděj x horor zima haiku čas osud žena poezie fantasy smrt les cesta pocity antilistí . srdce život voľný verš .. noc povídka přetvářka sex strach samota podzim zklamání tma erotika naděje marnost vztahy momentka smutek sobota * emoce deprese sen příroda mládí vzpomínka temnota vztah horror město pocit
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867