16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1607 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
sen sobota les antilistí aa pocity nenávist beznaděj voľný verš zoufalství hrůza marnost * krev momentka bolest humor osud zklamání pocit srdce mládí . podzim horor život ... tma poezie .. strach vyznání smrt fantasy realita emoce vzpomínka x naděje čas vztahy zima horror cesta deprese sex příroda erotika temnota samota město touha přetvářka smutek jen tak noc povídka svoboda haiku láska žena vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867