16.06.07 | Irena, @, další tvorba | 1700 x | vypínač
Píšu si a noc naslouchá mi.
Hvězdy na nebi počítají čas.
V závrati lásky jsme víceméně sami,
touze a snům vydáni napospas.
Mám strach, až se svíce chvěje.
Jakýsi hlas se vrací s ozvěnou.
Démon se za mnou tiše směje,
v srdci vzpomínám na divnou něhu tvou.
Tu lásku a mírnost cítím zase,
samota ve mně tiše naříká.
Nemohu vědět, zda všechno jen zdá se.
Kdo vlastně to píše ? Láska či temnota ?
, linkuj! 
, jagg 
momentka beznaděj zoufalství humor . zima temnota horror poezie emoce deprese cesta haiku aa osud .. vztahy pocity sen fantasy naděje přetvářka jen tak les svoboda horor antilistí bolest krev žena smrt pocit podzim noc touha tma život láska realita nenávist čas * hrůza povídka vyznání srdce smutek marnost vztah zklamání sex sobota erotika strach vzpomínka mládí ... x příroda město samota voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867