09.04.07 | Irena, @, další tvorba | 1725 x | vypínač
Svázala vlasy,
mazlí se s tělem,
s rozkoši sebelásky.
Ňadra ještě pevná,
někdo je opustil.
Nechal jí s nimi
na cestě stát na pospas sobě.
Svléká se pro věčnost.
a mnoho ještě neví.
Pod sklaním převisem.
Stínohra snů o citech,
a slunce mísí modř levandulových polí.
K zemdlení je vláčná,
poddajná a ladná,
pod proudem chladné vody,
stojí žena, co ví,
že je nahá.
vzpomínka fantasy ... hrůza erotika voľný verš temnota bolest * les osud příroda zoufalství vztahy haiku .. žena horror smrt láska mládí svoboda beznaděj strach smutek jen tak . sex poezie noc vztah deprese podzim realita aa pocit krev město horor sen antilistí vyznání momentka touha povídka zima samota marnost zklamání čas x tma naděje srdce život emoce cesta pocity přetvářka sobota nenávist humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6485
autorů: 867