12.01.07 | lemniskata, @, další tvorba | 2647 x | vypínač
Voníš jako slunečnice
ráno se na mě
nádherně usměješ
z modrého hrnečku
stoupaj páry kávy
ještě v posteli
si šluknu z Djarumky
chce se mi ležet a kouřit
z dlouhých kubánských slunečnicových
polí na nás mává
táta rastaman
asi mi něco vtipného
vyprávíš a krásně
rozhazuješ rukama
úsměv ti kazí
slunečnicové semínko
mezi zubama
k snídani budeme mít zase
zmrzlý čokoládový baňky
a spoustu milování
i svítání
zpívá žlutooranžově
od všech těch slunečnic
na peřině a na
polštáři
měním se v primitiva
když jsem
šťastná
deprese poezie svoboda srdce zoufalství pocit beznaděj erotika vzpomínka tma naděje krev realita noc čas zklamání bolest žena vztah strach voľný verš jen tak * příroda vyznání .. aa život cesta ... . vztahy mládí osud povídka antilistí láska temnota nenávist les emoce humor město horor hrůza haiku pocity smrt marnost podzim fantasy sex samota touha přetvářka sobota horror x smutek sen momentka zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6485
autorů: 867