10.01.07 | Silwin, @, další tvorba | 1847 x | vypínač
Pršelo, to nebe plakalo,
kanula voda – to možná pro štěstí…
…a my tam stáli, zmáčeni slzami,
naposled chytnul‚s mi zápěstí.
Ruce měl‘s teplé, hladíš mi dlaně,
děkuji bohu, děkuji za ně.
Teď se se mnou točí svět,
otáčíš se a mizíš v dáli.
Nejde být spolu, vrátit se zpět,
jsou boje a války, ale my je nevyhráli.
Odcházíš z mého života, mizíš do tmy,
a tam, co's stál, zbyly jen kaluže.
Jsi láskou zhrzený…
Začneme od nuly, ty bez ženy a já bez muže!
touha bolest zima mládí krev * cesta temnota horror voľný verš tma povídka x nenávist přetvářka podzim samota beznaděj vztah zklamání naděje deprese smutek antilistí město humor pocit realita horor sobota život .. sen srdce emoce hrůza zoufalství poezie aa haiku sex erotika fantasy jen tak vztahy . pocity osud žena vzpomínka strach svoboda čas les ... smrt příroda vyznání momentka marnost láska noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866