27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3138 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
... voľný verš touha smrt deprese sen temnota beznaděj čas láska les přetvářka zklamání realita příroda vztah * vztahy marnost srdce erotika haiku život svoboda mládí humor hrůza žena noc zoufalství smutek cesta . pocity město samota vzpomínka poezie fantasy horror zima momentka nenávist sobota strach .. povídka jen tak podzim bolest x tma pocit krev antilistí aa osud horor vyznání naděje sex emoce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6418
autorů: 864