27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3268 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
žena les samota bolest pocit mládí horor .. horror poezie sen vztah x fantasy zima krev cesta vztahy zklamání smrt momentka temnota voľný verš marnost vzpomínka emoce deprese antilistí srdce hrůza touha smutek osud strach zoufalství láska aa sobota pocity * sex město tma svoboda přetvářka haiku naděje jen tak ... erotika realita čas vyznání humor příroda beznaděj . noc podzim nenávist povídka život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6434
autorů: 865