27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3769 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
, linkuj! 
, jagg 
temnota horor .. láska sen krev haiku cesta ... srdce pocity přetvářka město bolest touha zoufalství povídka vzpomínka noc les žena antilistí příroda zima pocit deprese mládí voľný verš vztah podzim samota sobota x * marnost hrůza sex čas tma erotika humor emoce momentka smrt vyznání naděje smutek nenávist jen tak zklamání strach realita osud horror život aa beznaděj poezie . svoboda fantasy vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867