27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3512 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
voľný verš x hrůza láska osud žena pocit podzim samota nenávist aa sobota marnost . sen touha humor svoboda antilistí smutek erotika povídka naděje tma cesta horor město beznaděj les zklamání emoce zoufalství smrt přetvářka ... vzpomínka sex fantasy strach bolest pocity vyznání vztahy srdce poezie realita noc .. vztah temnota deprese momentka horror mládí jen tak krev příroda zima * život haiku čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867