27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3631 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
, linkuj! 
, jagg 
zklamání les naděje vzpomínka voľný verš zoufalství povídka hrůza tma osud svoboda krev touha momentka noc strach zima beznaděj sobota cesta čas vztah antilistí temnota bolest fantasy samota podzim emoce vyznání humor pocit erotika pocity sen láska město x srdce . smrt mládí .. žena deprese * přetvářka příroda horror marnost život realita ... haiku vztahy aa sex poezie horor nenávist jen tak smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6512
autorů: 867