27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3766 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
, linkuj! 
, jagg 
samota vzpomínka svoboda příroda beznaděj jen tak zoufalství podzim život sobota vztah pocit momentka strach * temnota zklamání fantasy povídka smrt hrůza marnost antilistí láska horor mládí zima bolest smutek cesta . pocity erotika vyznání realita osud poezie .. srdce naděje les město voľný verš vztahy touha horror ... emoce tma přetvářka nenávist deprese krev sex žena sen aa x noc čas humor haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867