27.10.06 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 3464 x | vypínač
Kam se poděly ty rudé oči
Co plakaly a nic neviděly?
Utřely slzy a šly do píči!
Kam se poděly ty slunečnice,
Za kterými se i slunce otáčelo?
Uschnuly samým vedrem přece!
Kam se poděl ten náš přístup k životu
Ten, co budil úsměv a smích?
Nuže, začli jsme myslet na robotu!
Teď abychom jen nostalgicky
Viděli věci všecky
Zůstal nám pláč,
ve kterém plavou zlaté rybičky,
Co jsme to zač?,
Zabíjím se hystericky.
voľný verš bolest emoce město tma smutek erotika svoboda temnota deprese horror nenávist povídka čas samota . smrt mládí naděje haiku vztah láska strach realita příroda sobota touha vztahy marnost .. antilistí momentka fantasy aa * x cesta jen tak poezie zoufalství srdce krev vzpomínka vyznání sex osud pocity sen pocit hrůza žena zima přetvářka zklamání beznaděj podzim les horor život noc humor ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867