21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1300 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
, linkuj! 
, jagg 
nenávist temnota horror humor svoboda les tma čas jen tak město mládí sobota smrt pocit život pocity emoce poezie zima naděje horor krev sex hrůza fantasy smutek * .. deprese strach erotika sen zklamání voľný verš osud beznaděj příroda vyznání láska srdce samota touha marnost povídka žena vztahy cesta momentka realita haiku zoufalství vzpomínka podzim antilistí bolest x noc aa . vztah přetvářka ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867