21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1331 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
, linkuj! 
, jagg 
čas podzim zima pocity příroda ... fantasy strach vyznání smrt tma sobota sex samota .. cesta hrůza noc život haiku vzpomínka humor sen naděje pocit nenávist voľný verš les marnost žena bolest touha osud antilistí momentka láska . jen tak beznaděj krev * deprese horror smutek poezie svoboda emoce aa vztahy zklamání přetvářka povídka mládí x temnota město vztah zoufalství erotika horor srdce realita
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867