21.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1313 x | vypínač
Jeden za druhým dnové si umírají
Zraky tisíceré k nebi se upínají
Avšak – jakým právem to?
Kdo z nás chápe to?
Jako kdyby nebe ve své kráse snad
Skrývalo ve svém jícnu štědrý hrad…
Vězte hladoví vy, nakrmiti vás nejde,
Jak přišel hlad, tak zas odejde.
Leč zůstane tu cosi v koutech,
Jen račte blíž, to vy – a v poutech!
, linkuj! 
, jagg 
sex hrůza povídka temnota marnost sen erotika nenávist * přetvářka srdce cesta antilistí sobota vztahy zklamání zima deprese smutek poezie fantasy vyznání žena strach svoboda aa tma pocit naděje mládí touha .. realita beznaděj vztah momentka . haiku podzim pocity ... život samota bolest město les čas osud emoce horor láska humor příroda jen tak voľný verš smrt vzpomínka horror krev x noc zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867