15.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 946 x | vypínač
ÚDĚL
Stokrát prokletá
v člověka zakletá
po zemi chodíváš
skrz lesy bloudíváš.
Duši máš průzračnou,
žij, dokud nezačnou
stopu tvou hledat,
pak nesmíš se nechat
chytit se do pasti,
neb skončíš v propasti
krutého bezpráví
o němž se vypráví
v legendách dávných
v příbězích vábných.
Ty stokrát byla jsi prokleta,
ale v člověka, že jsi zakleta,
neznačí konečný úděl tvůj,
naopak, ty přec máš cíl svůj!
Splň, co káže ti poslání,
naslouchej velkému volání!
Vzdej se hříček člověka,
jest tvá povinnost odvěká,
volná být, se silami
zápasit, útoky
odrazit, soky své
porazit!
noc krev pocit mládí osud zoufalství sex beznaděj erotika . les marnost * vztah samota naděje pocity žena horror vztahy temnota x realita haiku sobota přetvářka voľný verš tma strach smutek .. srdce město vyznání bolest sen život svoboda povídka láska ... nenávist podzim humor cesta zklamání čas příroda emoce jen tak aa fantasy smrt hrůza touha vzpomínka horor antilistí poezie momentka zima deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867