15.11.05 | Daniela Kristen, @, další tvorba | 1029 x | vypínač
ÚDĚL
Stokrát prokletá
v člověka zakletá
po zemi chodíváš
skrz lesy bloudíváš.
Duši máš průzračnou,
žij, dokud nezačnou
stopu tvou hledat,
pak nesmíš se nechat
chytit se do pasti,
neb skončíš v propasti
krutého bezpráví
o němž se vypráví
v legendách dávných
v příbězích vábných.
Ty stokrát byla jsi prokleta,
ale v člověka, že jsi zakleta,
neznačí konečný úděl tvůj,
naopak, ty přec máš cíl svůj!
Splň, co káže ti poslání,
naslouchej velkému volání!
Vzdej se hříček člověka,
jest tvá povinnost odvěká,
volná být, se silami
zápasit, útoky
odrazit, soky své
porazit!
, linkuj! 
, jagg 
bolest mládí podzim haiku .. vztah fantasy povídka vyznání zoufalství erotika život beznaděj svoboda vztahy sen les zklamání deprese voľný verš naděje ... sex čas samota emoce vzpomínka horror . osud temnota láska sobota nenávist zima realita marnost smutek noc jen tak humor srdce aa krev touha pocit * horor strach hrůza cesta momentka přetvářka žena pocity x příroda tma smrt město antilistí poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867