Nokturno.net / tvorba / dílko

Moje prsty tvoje záda brázdí
a ty spíš a usmíváš se.
“Pusť starosti za hlavu,“-
šeptám – “nestojí ti za námahu.“
Usměješ se,
zapředeš jako kotě
a sníš dál svůj sen...
A kousek nad tebou –
ani jen netušíš – v mojí mysli
střídá se spokojenost se starostmi.
Vzpomínám si, před pár lety
shlížela jsi na mně stejně.
Lituji hluboce svých činů,
proklínám svou hloupost –
bloud jsem byl –
na omluvu není slov dost.
Moje ruce se tě dotýkají,
leč nemohou se dotknout...
Blíž jsem k tobě než kdy jindy,
´však daleko jsi ty ode mně.

Moje prsty tvoje záda brázdí...