05.05.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 1860 x | vypínač
Mayor Maleby's Last Exploit
Městská rada Ui Bogdu (rovněž známého jako Ui Bodgu) se dlouhá léta
rozhodovala,co učiní s jistým věčně prázdným domem v jisté ulici,jež
ničil městu pověst jak svou pochmurností a odpudivostí,tak vším,co s ním
nějak mohlo souviset.Nový starosta,John Maleby,byl ortodoxní křesťaň,jež
nesnášel jakákoliv jiná vyznání.
Při boření jeho zdí,jež vydávali zvuky,jako když někdo křičí ve smrtelné
agónii byla odhalena síť katakomb.Jelikož starosta v nich viděl jakési
„podzemní satanské doupě“,rozhodl se,že se do nich spustí sám,aby
si vydobil uznání své „Organizace“,spolku radikálů a
fanatiků,jež se potají scházel ve jménu Světového Dobra.
John Maleby se nechal spustit do propasti spolu se svým věrným
sekretářem,Alexandrem Roughworthym.Oba počítali že zkonfiskují jakýsi
inkriminující materiál a nechají pak katakomby odstřelit.První šel samozřejmě
Maleby,z důvodů ješitných i zcela prozaických.Neb když jinak neúprosný
Alexander Roughworthy ztratil z dohledu světlo,či alespoň nějáký zářící
bod,počal sebou ošívat a škubat,ječel,vřískal a řval,do té doby,než
konečně nějáké uzřel.V době,když už se takto dělo stál Maleby na
vlhké,kluzké,dlážděné podlaze katakomb a naslouchal tomu šílenému divadlu
s jakýmsi nemístným sebeuspokojením,než rozžehnul baterku a ukončil tak
utrpení Roughworthyho,i mužů,jež jej měli spouštět.
Ihned,jak sekretář ono světlo spatřil,sklidnil se,jako by se nikdy nic
nestalo, zařval na muže,aby jej konečně spustili dolů a navrhoval starostovi,aby
je pro lenost připravil o místo.
Když konečně sesedl,rozhlédl se Roughworty po okolí-které zde prostě
nebylo.To,co se zde nacházelo,byly pouze stěny přímo nelidsky zaoblené,
a voda,jež kapala ze všech stran,někdě ihned zmizela,jinde tvořila
zanesenou strouhu.Když se rozhlížel jži příliš dlouho,Starosta na něj zapískal a
on přiběhl,jako pes.
Šlapali v páchnoucí vodě,a starosta,s falešným sebevědomým
iluzorního znalce zkoumal ornamenty a značky na zdech a připisoval je
„nekutlurním barbarům“,aniž by se obtěžoval si povšimnout,jaké
zapovězené úhly vzájemně svírají a jaký obraz,či náznak obrazu (neb nebylo
v lidsých silách tento obraz věrně znovustvořit) by z nich dokázal
složit i jen trochu vnímavý člověk.
Oba,pán,i sluha,se brodili stále hlubší a hlubší vodou a
v jistém místě mohli dále pouze plavat.Po nějákých dvou hodinách došli
k místu,kde se nad vodou tyčil žebřík.Stoupal kolmo nahoru a ztrácel se
v stále hustší temnotě.
Za ním se rozprostíraly další masy vody,stejně nekonečně,jako ty předtím,
nechávajíc tušit neúměrnou rozlohu katakomb.
Maleby šel opět napřed.Stoupal nekonečnou tmou,v níž se světlo
baterky odráželo jen velmi chabě,takže kdykoliv hrozilo akutní nebezpečí
Roughworthyho záchvatu.A to by na tak vratkém žebříku nebylo dobré.
Konečně,po nějákých pěti minutách,došel Starosta ke světlu a vyšel ven,
snažíc se osobně odhlait ty „odporné modloslužebníky“.
Octl se uprostřed jakési rozsáhlé síně,v níž nebylo nic a jež byla
vymalována v oslnivé bělobě.Byla tak dotěrná,že Malebymu se přímo zdálo,že
stěny prostě a jednoduše září jakýmsi podivným světlem,jež nebylo ničím
jiným,než září bledých úplňků v okolí hvězdy za mrakem Oortovým.
Brzy jej z úvah vyrušil strašný řev.To se jeho sekretář opět
vyšinul,když si starosta vzal světlo s sebou ještě dřív,než mohl on
vylézt.Maleby znovu zapnul stroj světla a namířil jej do díry,jíž žebřík
vedl.Řev ale nepřestával a na své zmatené otázky se starosta nedočkal odpovědí.
Chtěl znovu slézt,ale tu jej zastavila čísi ruka.Byl to známý politik,člen
sněmovny.S typicky falešným úsměvem a lží od cesty vedl starostu dále,
tvrdíc,že se vše rázem vysvětlí.
Octli se v knihovně-jakémsi čtecím salónku,do nějž se vstupovalo
přímo ze sousední,bledé místnosti.Stěny zde byůy dekorované způsobem,jež se mohl
užívat snad za dob bitvy u Hastingsu,ale které nyní působily velmi
primitivně,zvlášťě pokud si člověk povšiml jejich relativní novosti.
Knihy zde byly nové,staré i prastaré a byly zde i také,jež
působily dojmem stáří mnohem většího než veškeré formy psaní.Na zemi si rovněž
povšiml jakési mokré stopy,v níž se skvěly brýle-zvláštně pokroucené a
zdeformované.Vedle nich ležela rozevřená publikace,stržená,spolu
s dalšími z police.V ní uzřel Starosta výjev Vilémova nástupu
s jistými podrobnostmi,jež
Maleby ale neměl čas cokoliv pozorovat,neb jej člen vlády násilím tlačil
před sebe,až k pravidelnému,obdélníkovému otvoru ve zdi,zakrytém
oponou.Než stačil Starosta Maleby cokoliv říct,politik se rozběhl a,
zakrývajíc si obličej,strčil starostu skrz onu oponu.
….….….….….….….….…...
Příštího dne ráno byl v katakombách pod domem,jež už nebyl,nalezen
polomrtvý sekretář nového starosty.Byl provlhlý,zkroucený a zbitý.
Navíc přišel o brýle i zrak v jednom oku jež jako by bylo
vypáleno zevnitř.
Trochu paraodxní bylo,že v rukou,křečovitě sevřených,svíral hned pět
knih, značně zmočených jeho cestou,jež určitě,v důsledku absence světla
byla jedním nepříčetným úprkem.Ani jednu z nich nedal z rukou a
kdykoliv se jej člověk zeptal,co se tehdy stalo,nebo dovolila,aby na něj
posvítilo větší množství světla,počal sebou házet a škubat,a jediné,co ze sebe
dokázal vydat,bylo:„Nechť Bůh chrání Královnu a pána Jejího,Krále za
Oponou.“.
Starostu Malebyho přirozeně již nikdo nespatřil,což Městské radě Ui Bogdu
nestálo ani za to,aby mu udělili čestný pohřeb a tak byl symbolicky pohřben na
náklady své rodiny,zatímco se na městské náklady zbudovala na stejném místě
věrná replika domu,jež on nechal zbourat.
zoufalství realita poezie horor přetvářka osud zima touha srdce nenávist haiku tma . ... láska povídka erotika pocit * beznaděj sobota fantasy momentka hrůza samota vztahy zklamání vzpomínka krev smutek život město cesta bolest příroda jen tak .. deprese voľný verš temnota horror emoce vyznání antilistí žena podzim sex sen smrt humor x strach pocity noc marnost čas naděje vztah svoboda aa les mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867