Nokturno.net / tvorba / dílko

Jak se Vasudéva ztratil z  Historie

Bylo se stalo,že národ Čchingův se přestal zmiňovati o  Rodu a státu králů Kušských.Dovolte mi poodhlait jednotlivé vrstvy Pouště časů,bych vám mohl říci,co bylo toho důvodem.Roku devadesátého sedmého Éry Kaniškovy seděl v  svém hlavním městě „Bodiao“ král „Da Yuezhi“,jehož jeho lid zvýval jako Vasudévu.Jeho věštci,pod vedením učence,jehož mu poslal Tajný Patriarcha Gruzie, pracovali na proroctví,jež mělo prozradit osud Kušského Kolbiště.
„Do roka zmizí váš národ z  Historie a nebude již nikoho,kdo by znal více z  vás či Vás.“.
Toto řekl Giorgšvili,Pověřený „Slunce Hor“,jak se nechal Patriarcha titulovat.
Vasudéva seděl v  svém trůnu a opovržení počalo v  něm stoupat,jako mlha nad Šedým Mořem.Nechtěl být pamatován jen jako ten,jež navrátil Svatého Tomáše,apoštola Judských a toto také řekl.
„Bude to věděno,“ řekl Giorgšvili,„ale nebude známo,zda jste tak určitš učinil Vy,či někdo jiný,pouze že “Možná„.“.
Vasudéva bělal zlostí a již již se rozhodl se vydat po cestě Herpstrata a učinit nějáké zvěrstvo,když znovu promluvil Gruzinec:
„Je jen jeden způsob,jak tento úradek zlomit.Musíte jet doplout k  trlnu Y‚ackeiovu a uzavřít s  ním dohodu,podle níž by jste souhlasil s  tím,že převezme území,jež potomci rodů Sia záhy opustí.Nesmíte ale….…..“.
Ale dále jej neposlouchal,na to byl příliš Důstojným.
Vasudéva,jež o  Y‘ackeiovy slyšel mnoho nelidského od svého předchůdce, Huvišky.Ale vidina polozapomenutí v  něm budila strach,ostatně jako v  mnohém Starověkém Králi.A  tak poručil,by byla ze země vyhrabána,jak se před léty pohřbila do země,jeho loď,jež byla tajemstvím králů Kušských po mnohá staletí a o  níž dějiny již neví,jež samotná byla tak stará,že se na ní plavil již Esaharddon a před ním králové,jež žily ve stanech.A  poru­čil,jak se to mělo dělati,kdykoliv kdo putoval k  Y‚ackeiovu dvoru,by se potáhla černou látkou s  vyšitými jmény tří set tisíc Starých Králů.
Po mnoha dnech přistál Vasudéva u  břehů země,jejíž jméno mělo v  své době tak strašný zvuk,že lidé a historici na ni raději zapomínali.Nebylo to lidmi,ti byly stejní jako všude na světě.Šlo o  to,co sedělo v  Zaprášeném Paláci z  Červeného Kamene.
Přístav Vuskai,který byl postavil Y‘uhukai,syn Aocckeiův,jež byl údajně otcem Y‚ackeie (jakkoliv neuvěřitelné je,že by ten měl mít otce) bylo jediné místo,kam nesměli vstoupit „Synové Y‘ackeiovi“,jež měli starost mučiti a zabíjeti náhodně,či zfalšovaným losem vybrané,by udržovat respekt před Tím,jež po nocích září.
(Podle svého zvyku,dávného u  Kušských Pánovníků,vyslal již den před přistáním do celé země na malých člunech desítky zvědů,neb nechtěl vstoupit nepřipraven.)
Nemohli zde vstoupit,neb zde leželo tělo Y‚uhukaiovo,ikdyž se o  tom nesmělo mluviti,neb je údajně nemohl stihnout spálit,a kdyby nohy jeho „synů“ prošli po ulicích,jež v  potu tváře zbudoval,sám a jediný,jak se říká,„by se vzbudil“.
Poslední řekl jednomu královu zvědovy žebrák z  Veseskai,ves­nice,jež ležela jen dva tisíce pět set dvou-kroků od Vuskaie a kde již „synové“ mohli činit, co se jim zachtělo a také činili.
Cesta k  Červenému Hradu,jak se ona podivná stavba oficiálně byla nazývala,vedla skrze poušť červeného písku a šla projít pouze na velblloudu
,jež Y‘ackeiovi dodával Fahad,Císař Beduínů nyní a po věky.
Dva dny trvala cesta.Červený Hrad seděl na obří šachtě hornictva,jež se zde na Y‚ackeiův příkaz denně činila.Nikdo se neodvážil prohlásit,až kam šachta vede,neb žádného z  dělníků,jež zde,podle hald uhlí a jiných věcí,jež se zde denně hromadili,dosud pracovali,nikdo po deset let neuzřel.
V  halách hradu,plného hald červeného prachu a písku,v  němž by se dalo plavat,se pohybovalo tak těžce,že se nabízeli nosiči,staří a bezrucí,a zvláštními přískoky zanesli každého,kam potřeboval,kromě trůnního sálu,kde seděl Y‘ackei.V  tomto případě se nosilo jen před jeho dveře.
Vasudéva se prodral pískem,pln očekávání otevřel.Přivítal jej zde Y‚ackei v  nejjemnějším hedvábím.Nabídl mu víno,jímž se téměř zalkl,
neb šlo o  kvašenou krev.Poté s  ním počal družně hovořit,pomalu vytáhl žiletku a….….….….….….…­.….….….….….….…­.….….….…...to­to nemohu reprodukovat.…­.….….….….….….…­.….….….….…..
Stačí pouze říci,že Věčný Císař nemá rád,když někdo vysílá zvědy do země,jež on tak pracně terorizuje.
Toto vyčítal Vasudévovi (lépe řečeno jeho hlavě) Císař Y‘ackei,když se po dlouhých hodinách mučení nevinných vrátil do svého sálu.
Giorgšvili,jež se o  této věci dozvěděl,když přinesl Patriarchovi veškerá Poselství a Tributy ze Střední a Východní Asie,jen zavrtěl hlavou, vzpomínaje,co mu Patriarcha řekl o  Y'ackei a co chtěl říci i  tomu nešťastnému,malému císaři,tedy „Kdož z  vládců chce před toho krále předstoupit,nemůže tak činit sám,jelikož on přijeme s  poselstvím každého žebráka i  zmrzačence a bude se k  němu míti jako k  synu vlastnímu,ale nemá rád jiné,jež vládnou, protože mu připomínají země,jež dosud nedobyl.“, a pomyslel si,že pokud se někdy má změnit budoucnost,není to možné přenechat Královským dvorům.