06.03.06 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 734 x | vypínač
(2.3.2006 – 9. část básně Nina)
Odlesk zimního sluníčka
toho ostýchavého, co dlouho bdělo
metá mi prasátka na víčka.
Někdo tluče na mě, co bys srdce? Co bys chtělo?
Hravě polapíš ho. Teď tluče ještě víc!
Vlasy se Ti lesknou, tančí v jarním závoji
a když mi Tvé rty šeptají: Nebojím se nic.
Já pevně sevřu Tě, sami ve Tvém pokoji.
Rané jaro pučí za okny se svěžestí
a my jsme pány drobných lidských neřestí
, linkuj! 
, jagg 
vztahy život realita fantasy pocit vztah haiku město vyznání .. zoufalství deprese srdce antilistí aa cesta přetvářka jen tak mládí marnost x čas samota sobota smrt * zklamání bolest krev momentka strach horror temnota zima sen noc vzpomínka ... beznaděj hrůza podzim nenávist emoce sex touha povídka humor žena . tma láska poezie svoboda voľný verš osud smutek erotika naděje horor příroda les pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867