Nokturno.net / tvorba / dílko

(24.1.2006 - 1. část básně Nina)

Má Nino, tyto řádky patří Tobě,
ačkoli by se tvůj dech tajil skromně
já ku posměchu na pranýř je připoutám
skrz pláč, skrz smích, stále budou tam.

Skrz Tvůj smích.

Zde, dovol, by můj zájem spočinul
nechám mého ďáblíka studu by se rozplynul
Tvé rty, když odtrhne štěstí okamžiku,
když obšťastníš mou paži svou vlastní,
propadám strachu. Co je to jen za paniku?
Ďábel nutí: Polib ji! Oddej se přec slastím.

Nebudu dál obnažovat ty chvíle,
když bych řádil, ale tvářím se jen mile.
V náruči jako číča bych se stočil,
pro Tvůj smích z toho mostu
(z toho mostu, kde Tě držím, když po ledě kloužeš)
věřit můžeš, z toho mostu bych skočil...