31.03.09 | Jarmil Šlapálek, @, další tvorba | 2559 x | vypínač
Když rozední se v dálce dnem,
když temnota nás opouští,
kol zhaslých svic se sesednem
a pijeme čaj večerní
a slzy z nás tou dobou dští,
když noc nás sebou nečerní.
Ach kolikrát již stalo se
to, co nám zakazuje žít,
když slunce jiskří na rose
a my vlézáme do rakví,
i dnes je nám to líto lít,
jak otočit čas, to rak ví.
Však my to, slunce, nezvládnem,
půl roku berete nám dnem.
. žena život naděje jen tak srdce realita vzpomínka láska cesta les pocity aa marnost erotika * sen hrůza .. sex ... bolest temnota povídka antilistí sobota krev samota přetvářka smrt vztahy nenávist momentka mládí čas tma haiku vztah osud město zoufalství fantasy podzim strach x smutek zima svoboda poezie vyznání deprese emoce pocit beznaděj příroda noc horror voľný verš zklamání touha humor horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866