22.05.08 | Kuřátko, @, další tvorba | 3560 x | vypínač
Nad industriální něhou,
večere, copak to nevidíš?
Krvavé slunce se choulí za obzor,
člověče, copak to nevidíš?
S vědomím blažené útěšnosti
a se vším tím patosem
kolem nás posetým.
Volám a vzývám:
Molochu, copak to všechno nevidíš?
Obludnost moderní doby,
kdy kdejaký floutek
si květinu utrhne,
kdy záhony neonů
obměkčí srdce tvé,
kdy zástupy výfuků
nadechnou tě k prasknutí.
Copak to nikdo nevidí?
(Pod tlakem maturitního stresu mi v myšlenkách vytanulo toto...)
čas láska město nenávist poezie antilistí humor noc * smutek horor haiku povídka ... fantasy přetvářka horror tma vyznání pocit srdce strach realita deprese život beznaděj samota zoufalství zima aa příroda zklamání les emoce vzpomínka mládí x jen tak sobota hrůza temnota erotika bolest smrt .. krev voľný verš . osud touha vztah marnost sex momentka vztahy svoboda naděje sen cesta podzim pocity žena
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6485
autorů: 867