22.05.08 | Kuřátko, @, další tvorba | 3462 x | vypínač
Nad industriální něhou,
večere, copak to nevidíš?
Krvavé slunce se choulí za obzor,
člověče, copak to nevidíš?
S vědomím blažené útěšnosti
a se vším tím patosem
kolem nás posetým.
Volám a vzývám:
Molochu, copak to všechno nevidíš?
Obludnost moderní doby,
kdy kdejaký floutek
si květinu utrhne,
kdy záhony neonů
obměkčí srdce tvé,
kdy zástupy výfuků
nadechnou tě k prasknutí.
Copak to nikdo nevidí?
(Pod tlakem maturitního stresu mi v myšlenkách vytanulo toto...)
smutek příroda x smrt zoufalství realita podzim momentka strach čas láska horror zima erotika přetvářka bolest touha sex temnota cesta žena fantasy marnost haiku svoboda horor vztah jen tak mládí krev vyznání pocit * vztahy povídka voľný verš město ... noc naděje vzpomínka aa pocity život .. . tma deprese les antilistí samota nenávist srdce poezie sen osud humor sobota emoce beznaděj zklamání hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867