22.05.08 | Kuřátko, @, další tvorba | 3032 x | vypínač
Nad industriální něhou,
večere, copak to nevidíš?
Krvavé slunce se choulí za obzor,
člověče, copak to nevidíš?
S vědomím blažené útěšnosti
a se vším tím patosem
kolem nás posetým.
Volám a vzývám:
Molochu, copak to všechno nevidíš?
Obludnost moderní doby,
kdy kdejaký floutek
si květinu utrhne,
kdy záhony neonů
obměkčí srdce tvé,
kdy zástupy výfuků
nadechnou tě k prasknutí.
Copak to nikdo nevidí?
(Pod tlakem maturitního stresu mi v myšlenkách vytanulo toto...)
horor aa jen tak * přetvářka sex haiku deprese beznaděj erotika marnost život zoufalství vyznání poezie mládí sobota zima touha smrt temnota naděje krev smutek sen pocit realita .. les svoboda noc strach bolest vztahy osud voľný verš zklamání x pocity čas cesta město horror antilistí příroda ... emoce láska podzim fantasy vztah humor nenávist vzpomínka srdce tma povídka žena samota . hrůza momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6392
autorů: 862