22.05.08 | Kuřátko, @, další tvorba | 3373 x | vypínač
Nad industriální něhou,
večere, copak to nevidíš?
Krvavé slunce se choulí za obzor,
člověče, copak to nevidíš?
S vědomím blažené útěšnosti
a se vším tím patosem
kolem nás posetým.
Volám a vzývám:
Molochu, copak to všechno nevidíš?
Obludnost moderní doby,
kdy kdejaký floutek
si květinu utrhne,
kdy záhony neonů
obměkčí srdce tvé,
kdy zástupy výfuků
nadechnou tě k prasknutí.
Copak to nikdo nevidí?
(Pod tlakem maturitního stresu mi v myšlenkách vytanulo toto...)
vztah les vztahy povídka voľný verš smutek bolest ... sen horror deprese x zima realita tma život město emoce beznaděj samota pocity momentka poezie antilistí aa temnota horor jen tak humor pocit erotika mládí krev . sobota cesta podzim haiku zoufalství osud * noc .. čas sex svoboda naděje vyznání přetvářka zklamání žena nenávist strach marnost smrt vzpomínka touha srdce fantasy láska příroda hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866