Nokturno.net / tvorba / dílko

Je mojí špinavou princeznou, její oči nic netvrdí. Jen za nocí se blyští chtíčem.
dotýkám se s cudností, proč. Je cizí, špinavá, ale princezna. Bezeslova, ledová a přeci hřeje. Má princezna z beznaděje.
Jen chudinka netuší, jen já chudák netuším.

a pohromadě drží nás dotek rukou tak jako stařičký most. Chodí přes něj něha. Matka něha, její sestry, jen bratry nechávají na břehu stát.
Pochopení. Naději. a i ten poslední
zpitý je do němoty.