23.04.07 | Silwin, @, další tvorba | 1952 x | vypínač
Každý večer Vítkovicema kráče
vím, že hraju si na hazardního hráče.
Sledujou mě jak vlastní stín,
nebál bych se býti skin.
Ale já nemám ani slzný sprej,
už jdou po mně… Co je?? Hej!!!
Šlohli mi šrajtofli, mobil i klíče od kvartýru.
Do prdele, proč zrovna já? A navíc na Náměstí míru.
Já to seru, už s černými nebudu kamarád,
budem si teď na kočku a na myš hrát.
Příště tu půjdu už jenom s kyjem,
abych vám ukázal, jak spolu žijem!
samota touha podzim příroda přetvářka svoboda beznaděj haiku město čas realita láska pocit nenávist osud x ... srdce život mládí les cesta hrůza pocity smutek aa krev bolest emoce smrt poezie sobota strach vyznání sen noc temnota antilistí .. jen tak horror erotika tma marnost * sex naděje deprese momentka vztah fantasy horor povídka vztahy humor zklamání vzpomínka zoufalství . zima žena voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867