23.04.07 | Silwin, @, další tvorba | 1842 x | vypínač
Každý večer Vítkovicema kráče
vím, že hraju si na hazardního hráče.
Sledujou mě jak vlastní stín,
nebál bych se býti skin.
Ale já nemám ani slzný sprej,
už jdou po mně… Co je?? Hej!!!
Šlohli mi šrajtofli, mobil i klíče od kvartýru.
Do prdele, proč zrovna já? A navíc na Náměstí míru.
Já to seru, už s černými nebudu kamarád,
budem si teď na kočku a na myš hrát.
Příště tu půjdu už jenom s kyjem,
abych vám ukázal, jak spolu žijem!
beznaděj fantasy podzim láska vyznání pocit osud poezie svoboda nenávist * aa ... čas temnota samota voľný verš povídka přetvářka sex smutek hrůza x vztah haiku zima cesta život sen .. horor bolest město smrt strach touha krev žena marnost příroda vztahy les mládí tma . noc srdce erotika humor emoce naděje sobota deprese vzpomínka pocity zklamání realita zoufalství jen tak antilistí horror momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866