08.03.07 | Irena, @, další tvorba | 1781 x | vypínač
Máš lásku ? Dej mi ji. Než slunce vyjde.
Ještě je duše osleplá temnotou.
Ve vichřici kráčím, po cestách dávných lidí.
Já, vyznavačka snů a milenka Harmonie.
Mé neštěstí je snění. A to je poezie ?
Bože ! Mučivá a těžká, drátěná košile.
Do žeber mne tlačí. Do ramen zadírá.
Pálí a souží. Ať přijde už déšť !
Blíženec Měsíc ještě nepřichází.
Mrazivé noci ! A kolem všude spoušť.
Ta cesta je vyprahlá. Plná kamení.
Po stezkách, dávno opuštěných, bloudím.
Zmítám se. mezi nadšením a agónií.
Tu a tam vidím to, co jiným skryto.
Smrtelný puch andělů padlých,
křídla sežehnutra. Tak je mi jich líto.
Máš žízeň ? Napij se z pramene.
Dříve než uvidíš zázrak zmrtvýchvstání
šedého, starého kamene.
Slyšíš zvuk flétny ? To chvění ?
Tak to je poezie. Nebo – ještě není ?
marnost samota sen .. humor sobota realita naděje smrt emoce osud les vyznání aa poezie noc žena antilistí zima podzim momentka zklamání život srdce hrůza sex pocit město smutek horor strach horror povídka vzpomínka láska deprese cesta bolest nenávist fantasy temnota ... zoufalství mládí příroda přetvářka čas voľný verš jen tak vztahy svoboda tma vztah * . touha haiku krev beznaděj pocity erotika x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867