20.02.07 | Irena, @, další tvorba | 1227 x | vypínač
Když jarní vítr po zimě zavane
pověsím na trám peřinu
obrácenou k slunci.
Se sny a úzkostmi navrch.
Jak prudké deště na pokraji léta
a vítr ve větvích stromů
se vzdouvá do zapomnění.
Tak padají mé vzpomínky dolů .
Ale léto je daleko,
řeka se třpytí jak smaragdy
a na slunci tají mé sny.
Mlžnou cestou vzlínají vzhůru.
smutek vztahy noc svoboda .. smrt temnota vztah voľný verš touha ... beznaděj naděje sex horror les humor poezie erotika láska nenávist horor přetvářka cesta momentka realita tma aa vzpomínka zima fantasy sen antilistí zklamání marnost město osud vyznání pocit pocity mládí deprese povídka x bolest strach podzim . čas emoce srdce haiku jen tak krev * zoufalství hrůza sobota příroda samota žena život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6434
autorů: 865