ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Povídky z hlídačovy kapsy VI.

22.06.06 | Dr.Str., @, další tvorba | 2649 x | vypínač

Totální průser

Člověk si často říká, že hůř už nemůže být. Když už se stalo něco tak brutálního, nic horšího ho už nemůže překvapit a podobně. Opak je pravdou přátelé, vždycky může být hůř. Často se do toho přidají i neidentifiko­vatelné náhody a vlastní hloupost uživatelů smůly a neštěstí. Nevěříte? Přesvědčím vás.
Ta žena, o které vám dnes budu referovat se jmenuje Alice. Možná se to čte v některých západních jazycích Alis, ale to nebudu řešit. Tak tahle žena, či spíš dívka, protože dívky nás velice zajímají a ženy jsou často velice zatrpklé, zatímco dívky, ach bože dívky… hýří optimismem a naivitou a hlavně nekonečnou vitálností, kterou dokážeme správně ocenit snad jen my, muži. Tedy znova. Tahle dívka se zrovna vracela po čtvrté avenue domů, aby se pochlubila své sestře, která často bortila hranice její naivity, aby mohla postavit ještě vzdálenější, prostě chtěla se jí pochlubit novým kostýmkem z oděvního závodu v jednom nejmenovaném francouzském městě.
No a jak to tak bývá, Alici přepadnul hlad. Znáte ho mršku. Prostě jdete po ulici, uvidíte nějaký stánek, kiosek, či nedej bože bufet a on se vyjeví ve vašich útrobách a drápe na žaludeční stěny, jako by mu šlo o život. Tak a ten hlad za to možná mohl, že tedy přikročila k tomu pojízdnému stánku a řekla si o párek v rohlíku s kečupem, majonézou a cibulí.
Možná by bylo vhodné říct, že dotyčný prodavač měl tu smůlu, že pracoval ve vládním programu na zabíjení nepohodlných svědků a momentálně byl ve službě. Jeho kontakt se už dvě hodiny neozýval a on tedy dál plnil své instrukce a… prodával párky. K jeho další velké smůle, kontakt, který měl být jeho prostřednictvím navázán, měla být žena. Prý mladého vzezření a tak divně oblečená, že nebude přehlédnutelná v davu. Navíc přijde, neosloví ho a rovnou si poručí párek v rohlíku s kečupem, majonézou a cibulí. Tedy ne Bostonský hotdog, ale vyjmenuje všecky ingredience zvlášť. Když byl osloven neumělým strašidlem, které chtělo tuto hnusnou slátaninu, nezaváhal ani okamžik.
Zareagoval tedy tak, jak měl a položil na pult karabinu C-7. „Tady to máte.“
Alice se na něj s děsem podívala, ale podle něj to měla být součást hry.
Položil na pult dva zásobníky. „Když si dáte hořčici, bude to mít zajímavou chuť. Chcete víc kečupu?“
Nutno říct, že Alice měla kečup velice ráda. Kývla.
Agent na pult položil dva ruční granáty. „Tady ho máte.“
Hlad ji přešel. Chroupat železo se jí nechtělo.
„Koukám, že to asi budete chtít zabalit.“
Dívala se na něj s děsem v očích. Agent vytáhnul kufřík, zbraň rozložil a vše pěkně uložil do sametem vyložených prohlubní, kam součástky bezchybně padly. Kufřík zavřel a podal jí ho.
„Bude to devadesát centů.“
Dala mu dolar, „To je dobrý.“ a vzala si kufřík.
Agent popřál dobré chutnání a začal se chovat podle svých instrukcí. Pokračoval v prodávání párků. Když o hodinu a půl později přišla žena mladého vzezření a tak divně oblečená, že byla v davu nepřehlédnutelná, začal se potit. On ji totiž znal. Občas s ní pracoval. Přišla k němu a poručila si párek v rohlíku s kečupem, majonézou a cibulí. Tedy ne Bostonský hotdog. Musel tedy zareagovat jediným způsobem, jakým mohl a dal jí přesně to, co požadovala.
Cítil, jak mu po zádech stéká čúrek potu. Žena se na něj zuřivě podívala a vytáhnula z jeho šuplíku nůž na stahování párků. V následujícím okamžiku mohla být čtvrtá avenue svědkem poměrně nezvyklé události. Prodavač párků rozráží dav a utíká před podivným módním strašidlem, které třímá v ruce nůž. Ale nikdo nezasáhnul. Dokonce ani policie. Přece jen si musíme přiznat, že tahle scéna se v Americe děje ve filmu každou chvíli.
Naopak Alice obtěžkána sedmikilovým kufříkem si to metelila na druhou stranu nezpozorována nikým, kdo by stál o její hebký krček. Utíkala domů pochlubit se své sestře tímto dárečkem, který ji sice překvapil, ale o to je hodnotnější a lepší.
Sestra Alice se jmenovala Petra. Nevím, jak to říct. Možná půjde o dejavu. Petra se možná v západních zemích čte Pítra, ale já budu používat Petra. Každopádně tahle osoba byla zatrpklá, zato ale rozumná žena, která sice nehýří optimismem, naivitou a nekonečnou vitálností, ale má několik předpokladů pro život v širším kolektivu a hlavně nepodléhá zbrklosti, což je věc, kterou my muži na ženách tolik milujeme.
Když tedy Alice přiběhla za svojí sestrou a ukázala jí kufřík, myslela si, že tam budou prostě jen další šaty. Když jí Alice před očima sestrojila automatickou karabinu, čekala, že to je maketa. Když do ní zasunula zásobník a odjistila, předpokládala že ty náboje jsou slepé. A když Alice prostřelila zeď a zničila obraz po dědečkovi, lednici a mikrovlnku, omdlela.
Je příznačné pro domácnosti s ženami, které se nechají snadno překvapit náhlými situacemi, že v rodinné lékárničce je množství čpavku na čichání a každý člen rodiny jej umí používat. Byla tedy během okamžiku probuzena z neurčitého snu do tvrdé reality. A protože byla rozumná žena, podívala se do kufříku a tam našla papír.
Agente Benevolová. Vaším úkolem je zastavit nebezpečného svědka Christiana von Hachrebordchora, který viděl, jak ministr zahraničí podváděl svoji manželku s jistou Monikou. Podle našich informací se bude ve čtyři hodiny a šedesát pět minut nacházet na páté avenue a bude fotit starostu, aby mohl dokázat, že jistá Monika neběhá jen za ministrem zahraničí. Tyto fotky a svědectví by mohly destabilizovat světovou politickou rovnováhu, je tedy nutné, aby byl zastaven. Hodně štěstí.
„To nebylo pro mě.“ Posteskla si Alice.
„Já si to myslela.“ Odpověděla Petra. „Ale teď na nás závisí světová politická situace. Musíme něco udělat.“
„Odstraníme jej samy.“
„Blázníš? Ty s tím umíš střílet?“
Alice se podívala na díru ve zdi. „Jo.“
O několik hodin později se usadily na budově naproti starostova bytu a sledovaly starostovo počínání. Jistá Monika se opravdu tužila. Pak uviděli v druhém okně Christiana von Hachrebordchora, jak si připravuje foťák. V ten okamžik Alice vystřelila.
Samozřejmě, že minula. Čekali jste snad, že se naivní dívka co vystřelí podruhé v životě strefí? Ani omylem. Jistá Monika padla k zemi s průstřelem hlavy, zatímco svědek se rozběhl a utekl dovnitř budovy. Alice však byla chytrý sniper a začala střežit východ z budovy.
Svědek vyběhnul ven. Alice spustila dávku. Deset výstřelů, deset zásahů. Kolem Hachrebordchora popadalo deset lidí. Rozběhl se a kryl se v davu. Kolem něj padaly mrtvoly. Alice vyměnila zásobník. Hachrebordchor přeběhnul ulici a kryl se mimo její zorný úhel. Alice se nahnula přes okraj a vypálila dávkou. Dvacet devět zásahů, dvacet devět mrtvých. Svědek stále unikal. Poslední kulka. Najednou si všimla, že na pušce je dalekohled. Podívala se do něj a uviděla, jak v nitkovém kříži pobíhá její kořist.
„Mám tě, hajzle.“
A vystřelila.
Další nevinný občan padnul k zemi. Hachrebordchor stále unikal. Zahodila zbraň a vzala do ruky granát. Hodila jej dolů. Padnul k zemi a kryl se za obrubníkem. Granát skosil vše v okolí. Vymlátil výlohy a rozflákal okýnka u zaparkovaných aut. Hachrebordchor stále unikal.
„Já se na to vyseru.“ Zaklela a zahodila karabinu přes okraj. Padající zbraň zabila dalšího nevinného. Vzala do ruky granát a seběhla dolů na ulici. Probíhala mezi mrtvými a zraněnými a snažila se jej dostihnout. Uviděla ho na rohu páté a třiatřicáté. Vyhodila z auta ven řidiče ochromeného prvním granátem a nastartovala ho. Dupla na plyn, zařadila zpátečku. Přejela ženu s kočárkem. Zařadila jedničku a vyrazila se zakvílením pneumatik za svědkem. Nechala za sebou vyčištěnou pátou avenue.
Řítili se ulicemi. On v terénním buicku, ona v Dodgi viper bez předního skla. Vítr jí rval vlasy. Prudce trhla volantem a podřadila. Motor zakňučel. Auto chytnulo hodiny a nazazilo do pošťáka. Obálky se rozlétly všemi směry. Vyrovnala smyk a pokračovala ve zběsilé jízdě. Otáčkoměr byl v červeném poli. Přeřadila. Tlak ji zatlačil do sedadla. Buick se přibližoval.
Narazila do jeho zadního nárazníku. Odpoutala se od něj a objela pomalejší ferari. O obrubník urvala přední spojler a dodge se postavil na zadní. Sešlápla brzdu. Auto žuchlo nazpět. Uviděla volnou silnici před sebou a jeho vedle sebe. Byli na Brooklynském mostě. Trhla volantem a vytlačila jej k okraji. Oba se dostali do hodin a narazili do školního autobusu, který přepadnul přes okraj. Vyskočili ven.
Kopla ho do holeně. On se zhroutil na zem. Hned však vyskočil na nohy. Boxerský úder ji poslal dozadu. Zapotácela se a chytnula se tyče, která kdysi mohla být zábradlím. Zatímco se on řítil na ni, otočila se na tyči a skopla ho do hlubin. Visela na tyči a dívala se, jak padá.
„Stejně to přežiju.“ Zařval a vypustil padák.
Hukot proříznul vzduch. Zpod mostu vyjel zaoceánský parník. Hachrebordchor spadnul do komína.
„Jo.“ Řekla Alice a otevřela oči. „Myslím, že to zvládnu. Vymyslela jsem plán, jak ho dostat.“
Složila zbraň do kufříku a vyrazila na lov.


 Přidat komentář 




› Online 6


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2021 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14761
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6380
autorů: 862