Nokturno.net / tvorba / dílko

Pospíchal jsem dál.
Trochu se mi ulevilo, když jsem doběhl na palouček s malým dřevěným křížkem a spatřil živé lidi. Stáli tam tři vysocí muži; dva třímali plápolající louče a třetí jen tak postával s rukama zaklesnutýma ve svém lehkém brnění. Jakmile jsem vstoupil na palouk, všichni po mně div nevystartovali. Rychle ve mně ale rozpoznali člověka a lehkooděnec mi prstem naznačil, abych mlčel! Poznal jsem v něm obecního břitmistra, bratra zavražděného kováře Josefa.
„Tam,“ ukázal jeden muž (myslím že to byl obchodník Matěj, rodák naší vsi) do Hvozdu za křížkem. Stromy tam nebyly příliš husté, ale i přesto jsem v hranici světla nic neviděl.
Netvor tam však byl!
Koutkem oka jsem ho zahlédl těsně před tím než jsem mrkl. Rozmazaný obrys Lovce se mihl v koruně stromu a v další sekundě udeřil.Neviditelná smyčka chytila Matěje pod krkem a bleskurychle ho vtáhla mezi větve. Lovcův obrys se zachvěl a Matěj zmizel s ním. Jako by si ho vzal sám Hvozd!
Oba další muži se ani nepohnuli, vyděšení a překvapení z bleskového útoku stejně jako já.
Potom se vrhli vpřed. Břitmistr padl ještě než vyběhl z paloučku. Do kyrisu se mu vnořil ocelový šíp a srazil ho na záda.
Druhý muž byl trochu rozhozen, ale přesto utíkal dál. Pak se ozval výkřik, praskání větví a hrubé, nepozemské zavrčení. A muž s polámanými údy proletěl mezi stromy zpět na mýtinku.
Hvězdný lovec vyšel za ním, pomalu a sebejistě! Bůh mezi bohy, obr mezi obry, pán lesa, světa a všech hvězd!
Stále jsem nevěděl, co mi to vlastně kráčí vstříc, ale v té chvíli mi to připadalo jako samotná Smrt. Tmavočerné cosi, co nemělo žádný tvar. Jako by se hýbal les…
Přišel až k&# žícímu muži a tasil jakousi neviditelnou zbraň. Pak přišlo něco, co nečekal. Vztyčil se za ním zraněný břitmistr a uštědřil mu ránu mečem. Ozvalo se zakvílení ne nepodobné prasečímu kvičení a To mírně klopýtlo.
Břitmistr udeřil znovu!
Tentokráte se ozvalo podivné praskání a jeho meč mu ve spršce jisker vypadl z ruky. Ovšem netvoru se také něco stalo.
Praskání nepřestalo a rozplizlé tělo začalo nabývat určitý lidský tvar. Když se před námi po pár okamžicích objevil zelenohnědý humanoid v podivné síťové zbroji a s ještě podivnější přilbou na hlavě, přestal jsem se z velké části bát.
Pro břitmistra bylo ale pozdě. Netvoru vyjely z jakéhosi zařízení na zápěstí dva dlouhé hroty, kterými mistra probodl a vyzvedl do vzduchu. V druhé ruce se mu poté objevilo zvláštní kopí a tím přibodl druhého polámaného muže k zemi. Chvíli tak majestátně stál a z hrdla se mu dral hrozivý triumfální řev!
Já jsem konečně procitl ze strnulosti a s taseným mečem jsem vyrazil vpřed. Lovec, který mě podcenil, nezareagoval dostatečně rychle a mě se podařilo seknout ho do hlavy. Netvor pustil kopí i břitmistra a upadl. Přilba ho uchránila před smrtí, ale náhle jakoby přestal vidět. Ihned sice vstal, avšak nejistě se rozhlížel a nemohl mě zaostřit. Zřejmě proto sáhl na krk, vytáhl z přilby jakési hadičky a odhalil svou tvář! Ohyzdnou tvář, která mě opět zmrazila na místě. Vidím ji, jako by to bylo dnes, ale nedokáži ji popsat. Ten tvor vypadal jako samotný Ďábel…
Toto mé zaváhání byla veliká chyba!
Tvor ho využil, sáhl k&# su a s bzučením se mu v ruce objevil podivný kotouč. Hodil ho po mně a přesto, že jsem uhnul, jak nejrychleji jsem mohl, přesekl mi hravě levou ruku v lokti. V tu chvíli jsem nic necítil – tak byl řez čistý!
Nestihl ale už nic víc, ani použít věc, co se mu pohnula na rameni.
Dopadl jsem vedle ležící pochodně a okamžitě jsem ji po něm hodil. Účinek byl ohromující a pravděpodobně mi zachránil život!
Louč netvora zasáhla do “obličeje“ a když padala k zemi, zapálila jeho síťovitý úbor.
Tvor roztáhl hrůznou kusadlovitou hubu a agonickém výkřiku a spěšně prchl do hlubin Hvozdu. Kopí vzal s sebou a utíkal směrem k té obří věci na vedlejší mýtině. Než jsem upadl do bezvědomí, spatřil jsem, jak z Hvozdu vylétla zářivá hvězda a vrátila se na noční nebe…
Od té doby jsem němý, jednoruký, stará blázen, který byl označen za masovraha a který cestuje světem. A&# ále jsem s ostrým diskem v ruce připraven na dalšího Predátora z hvězd!