Nokturno.net / tvorba / dílko

Tři králové jdou po cestě,
nezpívají, jdou jen tiše.
Neklaní se k nohám nevěstě.
Jdou, jen kroky slyše.

Nejsou šťastni ze zrození,
nepřináší žádné dary.
Nedávají sílu na prosení.
Vyhni se jim! Pozor, vari!
Tři králové jdou si tiše,
vše pod nimi zkomírá.
Zmizel z nebes výše.
Jen hyne a zkomírá.

Hlad, mor a válka,
toť jsou ti králové.
Netíží je žádná dálka,
vždyť jsou přec pánové.

Teď na stal jejich čas
a není to znova
a není to zas,
je to věc nová.

Tři králové jdou světem,
nevracejí se zpátky.
Kradou sny dětem,
kradou jim svátky.

Sirotci znají tyto krály,
co přichází o Vánocích,
na žebra kostmi hrály,
přikryli přikrývky těl svých.

Nakonec přichází Ježíšek,
je v černém podobný krt.
Není jako hejno myšek.
Je přec i bílý. Je to smrt.