Nokturno.net / články

Rád bych Vás v tomto článku seznámil s několika výtečnými kapelami a z zároveň provedl čtyřmi dny ostravského festivalu, na němž byla možnost zmiňované muzikanty spatřit na vlastní oko. Již první (čtvrteční) den bylo možné navštívit výjimečné vystoupení finské Värtiny – uhrančivé směsi starobylé ugrofinské muziky a soudobého nástrojového podání, jemuž vévodí trojice vynikajících zpěvaček (z nichž jedna alternující – Alija Puurtinen, přední osobnost finské hudební scény). neméně výrazný projev však náleží zbylým muzikantům – kupříkladu bubenické sólo v půli vystoupení bylo opravdu skvělým zážitkem.

Druhý den festivalu měl program nabitější. Zajímavým zážitkem byl koncert irských The Frames v čele s výjimečným muzikantem Glenem Hansardem. Vystoupení bylo velmi živé, příjemné a to jak stran diváků, tak stran kapely – obě křídla spolu parádně spolupracovaly a užívali si chvíli živelnou, chvíli melancholickou irskou kytarovou muziku. Dalším zážitkem večera byli Delirious? z anglie – kytaroví, popoví, sebejistí. Koncert byl provázen projekcí klipů s texty (ryze křesťanskými) a celková atmosféra byla velmi zvláštní, potemnělá, ale s veselými tóny.
Z mé strany asi nejlepší koncert proběhl na menší stanové scéně na Černé louce – Bosenští Dubioza kolektiv. Energická směska elektroniky, hip hopu,. dubu či ska v podání několika mladých muzikantů a raperů. Zážitek opravdu hrubý a kdo nedošel, může litovat. Zbylé formace večera (ať už domácí -123 Min., The Nihilists, Sunshine či Michal prokop nebo zahraničtí jako turečtí Oojami) pak už jen dokrájely páteční lineup.

Sobota byla kapelami doslova přeplněná. Hrálo se na třinácti scénách a výběr byl proto značně složitý. Příjemný byl koncert kopřivnické Nieriky, výborná byla rovněž kapela Soomood z Jemenu/Polska se svou svéráznou směsicí tvrdé kytarové muziky a arabských hudebních prvků.
Francouzští Sergent Pépere byli zajímaví spíše na pohled, dokonce ani Senses nebo Papaya Paranoia nepřekvapili. I přes nesnesitelné vedro se ale jelo dál, přes divoké cikány Gogol Bordello, jejichž vystoupení bylo vskutku energickou peckou. Krom pestré přehlídky muzikantských zjevů (v čele se zpěvákem…) se po pódiu pohybovalo duo žen například s různými nástroji (činel, obří buben, na němž se v závěru vydal zpěvák mezi publikum…), zkrátka pořádný humbuk. Na stanové scéně v podhradí mezitím odehráli svůj koncert Autopilot & Yumiko (Fajt, Smejkal a zpěvačka z Papaya Paranoia), což bylo vystoupení posluchačsky dosti náročné. Napadá mě, že ne vždy musí um muzikantů korespondovat s poslouchatelností jejich muziky.
Salif Keita, bouřlivě avizované král africké hudby zpíval opravdu pěkně, jeho muzikantský sbor bych přirovnal k reggae po africku – tedy žádný spěch, spousta nástrojů a hlavně pohoda. Ovšem opravdouvou peckou byli Australští Resin Dogs se svým pojetím hiphopu. Když už nic, udělal si běžný posluchač obrázek, jak takový hiphop vypadá (a jak diametrálně se kvalitou liší od většiny české scény…). Zlatým hřebíkem pak pro ty nejotrlejší mohl být koncert The Chancers, kteří přijeli se svým zběsilým česko/britským two tone ska.
A málem bych zapomněl na vskutku zábavné vystoupení „klaunů“ Adesa z Ghany s živým hudebním doprovodem, žonglováním a akrobacií…

Nedělní den byl ze všech nejnáročnější. Kumulovala se únava s neodbytným vedrem, špatně se vstávalo a rozposlouchávalo. Zajímavé koncerty zahráli Swordfish trombones a jeseničtí Priessnitz kteří se ukázali s novým bubeníkem. Poslechově zajímavý byl koncert Woven Hand z USA, který neodbytně sugeroval muziku The Bad seeds. Na letos nové hradní divadelní scéně vystoupil v předvečer Spolek sešlých se svou komedií de l'arte, která se příjemně vklínila do koncertu Roberta planta s kapelou. Jeho třešničkou byla skladba Let zeppelin *Whole lotta love. Řeknu vám – takhle naživo s několikatisícovým řvoucím davem kolem sebe… neuvěřitelné.

Inu, dalši ročník barev za sebou, spousta výtečných hudebních zážitků, spousta peněz utracených za pivo a pochutiny pražských cen, spousta tipů na CD, jež je potřeba sehnat. A málem bych zapomněl na krásné letní opálení. Pořadatelé to zkrátka zase zmákli výborně.

Další fotky a reporty naleznete tradičně na ov-kluby.net