30.08.12 | Michal Hrůza, @, další tvorba | 1987 x | vypínač
Veďte své kroky ke svítícímu bodu.
Prasklé skleněnky - oči - zákeřně omotané mašlí -oběšenci.
Kdo jsme, abych tě držel za dlaně, dokud nepřestaneš dýchat - skoro.
Sklo - porcelánový chléb upeču v ústech. Drobky na zemi - to pro Tvůj tanec.
Ranil jsem Tvé mraveniště - podchybný pravdoslavný vcelebát.
Prostrčil svou paži tvým tělem - pro pohlazení (sebe).
Dovolil komářím samičkám se rozmnožovat - to asi pro mužství.
Snažil jsem se svým dechem zesílit led
a nechat zamrznout labutě na dohled - to možná z lásky (k okamžiku).
Přijmi ten zip na mém čele - pro potřebu nitě a jehly.
Z hlavy mi trčí nedozelené kukuřičné klasy - zaškrtil jsem své boty stromečkem pro debily.
Prosím, ten děj z očí nespouštěj - no právě...
les temnota zoufalství život vyznání erotika sex antilistí deprese pocit momentka čas strach . beznaděj cesta vztahy láska město příroda sobota samota x touha humor sen bolest osud naděje poezie srdce emoce haiku realita .. pocity voľný verš žena tma podzim marnost smrt povídka jen tak svoboda horor noc zima přetvářka hrůza aa nenávist vzpomínka zklamání horror * fantasy smutek krev vztah ... mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866