30.08.12 | Michal Hrůza, @, další tvorba | 2048 x | vypínač
Veďte své kroky ke svítícímu bodu.
Prasklé skleněnky - oči - zákeřně omotané mašlí -oběšenci.
Kdo jsme, abych tě držel za dlaně, dokud nepřestaneš dýchat - skoro.
Sklo - porcelánový chléb upeču v ústech. Drobky na zemi - to pro Tvůj tanec.
Ranil jsem Tvé mraveniště - podchybný pravdoslavný vcelebát.
Prostrčil svou paži tvým tělem - pro pohlazení (sebe).
Dovolil komářím samičkám se rozmnožovat - to asi pro mužství.
Snažil jsem se svým dechem zesílit led
a nechat zamrznout labutě na dohled - to možná z lásky (k okamžiku).
Přijmi ten zip na mém čele - pro potřebu nitě a jehly.
Z hlavy mi trčí nedozelené kukuřičné klasy - zaškrtil jsem své boty stromečkem pro debily.
Prosím, ten děj z očí nespouštěj - no právě...
mládí život naděje příroda momentka strach cesta jen tak * láska pocity marnost hrůza čas sen haiku smutek sobota erotika noc poezie touha horor nenávist vztahy .. srdce voľný verš vztah svoboda sex emoce les zoufalství antilistí přetvářka x smrt povídka aa bolest ... temnota zima beznaděj horror vyznání žena . osud realita krev fantasy deprese město humor zklamání vzpomínka tma pocit samota podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867