30.08.12 | Michal Hrůza, @, další tvorba | 2336 x | vypínač
Veďte své kroky ke svítícímu bodu.
Prasklé skleněnky - oči - zákeřně omotané mašlí -oběšenci.
Kdo jsme, abych tě držel za dlaně, dokud nepřestaneš dýchat - skoro.
Sklo - porcelánový chléb upeču v ústech. Drobky na zemi - to pro Tvůj tanec.
Ranil jsem Tvé mraveniště - podchybný pravdoslavný vcelebát.
Prostrčil svou paži tvým tělem - pro pohlazení (sebe).
Dovolil komářím samičkám se rozmnožovat - to asi pro mužství.
Snažil jsem se svým dechem zesílit led
a nechat zamrznout labutě na dohled - to možná z lásky (k okamžiku).
Přijmi ten zip na mém čele - pro potřebu nitě a jehly.
Z hlavy mi trčí nedozelené kukuřičné klasy - zaškrtil jsem své boty stromečkem pro debily.
Prosím, ten děj z očí nespouštěj - no právě...
, linkuj! 
, jagg 
láska přetvářka emoce poezie samota antilistí cesta humor touha zoufalství noc horror x les mládí vyznání svoboda tma beznaděj sen . strach haiku smutek sobota realita krev momentka bolest osud zklamání naděje příroda deprese pocity život erotika hrůza horor ... temnota sex město voľný verš vztahy pocit marnost zima žena podzim aa fantasy povídka vzpomínka čas vztah smrt nenávist * srdce .. jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867