27.06.11 | Nikola K, @, další tvorba | 1763 x | vypínač
Když je noc
a tma oblékla naše těla.
A já se ptám,
co víc bych chtěla.
Tiše položíš prst na má ústa
abych byla zticha.
Podíváš se do mých očí
a srdce mi radostí hnedka poskočí.
Můj hrudník se vzdvíhá
v rytmu dechu
a já vím, že není žádného spěchu.
Ležíš vedle mě a tiše pozoruješ
i v tom tichu vím, jak moc mě miluješ.
Nemusíš nic říkat
stačí se do mých očí podívat.
V rytmu našich těl
se tě ptám, co víc bys ještě chtěl?
Naše těla se spojí
některá se toho okamžiku i bojí.
Když se rty dotknou
a těla zvlhnou potem
,slova splynou šepotem.
A rozkošnou únavou
naše těla na sobě spočinou.
Těla se rozpletla
a moje duše
v tom nejhezčím okamžiku
k nebi vzlétla.
sex krev mládí pocit antilistí čas realita beznaděj . naděje momentka srdce emoce příroda smrt x aa zklamání vzpomínka strach les osud poezie noc hrůza humor * temnota erotika láska touha zoufalství svoboda žena smutek zima sen .. nenávist podzim život povídka fantasy vyznání voľný verš vztah haiku marnost samota deprese město vztahy bolest cesta jen tak horor tma sobota horror ... přetvářka pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866