27.06.11 | Nikola K, @, další tvorba | 1506 x | vypínač
Když je noc
a tma oblékla naše těla.
A já se ptám,
co víc bych chtěla.
Tiše položíš prst na má ústa
abych byla zticha.
Podíváš se do mých očí
a srdce mi radostí hnedka poskočí.
Můj hrudník se vzdvíhá
v rytmu dechu
a já vím, že není žádného spěchu.
Ležíš vedle mě a tiše pozoruješ
i v tom tichu vím, jak moc mě miluješ.
Nemusíš nic říkat
stačí se do mých očí podívat.
V rytmu našich těl
se tě ptám, co víc bys ještě chtěl?
Naše těla se spojí
některá se toho okamžiku i bojí.
Když se rty dotknou
a těla zvlhnou potem
,slova splynou šepotem.
A rozkošnou únavou
naše těla na sobě spočinou.
Těla se rozpletla
a moje duše
v tom nejhezčím okamžiku
k nebi vzlétla.
nenávist přetvářka krev sobota touha momentka život příroda horror marnost čas bolest beznaděj jen tak zima .. haiku město x láska naděje fantasy strach erotika noc srdce vyznání smutek zoufalství pocity vztah antilistí osud sex smrt temnota cesta samota realita mládí aa tma žena podzim povídka svoboda voľný verš poezie ... zklamání sen les pocit vzpomínka humor deprese . emoce horor * hrůza vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6396
autorů: 862