23.12.09 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 2556 x | vypínač
Jsem divadlem světa
a řitním otvorem měsíce
Slunce mi svítí do očí;
Hvězdy jsem již snědl.
Tolikrát jsem z nebe spadl
A nohy si zlámal,
Umíral sklíčeně v noci
A hnil šťastně ve dne.
Tak rád jsem byl sebou:
Prorokem věčného ticha
Teď prorokuji věčný hluk,
Řev, slzy a pláč.
Sedím s hlavou v dlaních
A polykám svoje sny
Jsou sladké a mění se v žluč
A nové se rodí bez křídel.
noc deprese cesta naděje srdce čas povídka erotika beznaděj mládí les vztah jen tak sobota haiku krev bolest vzpomínka svoboda zklamání tma horor aa realita pocit temnota pocity nenávist horror momentka láska zima humor poezie osud příroda fantasy marnost voľný verš samota hrůza život x vztahy přetvářka sex vyznání smutek .. žena město emoce podzim sen antilistí * ... smrt . zoufalství strach touha
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14764
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6415
autorů: 864