23.12.09 | Charlie Monroe, @, další tvorba | 2615 x | vypínač
Jsem divadlem světa
a řitním otvorem měsíce
Slunce mi svítí do očí;
Hvězdy jsem již snědl.
Tolikrát jsem z nebe spadl
A nohy si zlámal,
Umíral sklíčeně v noci
A hnil šťastně ve dne.
Tak rád jsem byl sebou:
Prorokem věčného ticha
Teď prorokuji věčný hluk,
Řev, slzy a pláč.
Sedím s hlavou v dlaních
A polykám svoje sny
Jsou sladké a mění se v žluč
A nové se rodí bez křídel.
zklamání svoboda vyznání momentka mládí sex sen vzpomínka erotika život smrt emoce realita beznaděj deprese strach ... příroda * vztah samota naděje žena pocity bolest humor antilistí osud srdce krev haiku marnost poezie voľný verš jen tak přetvářka fantasy x .. les aa zima tma horror noc nenávist touha temnota horor vztahy podzim smutek . povídka čas město láska sobota pocit cesta hrůza zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6424
autorů: 864