Nokturno.net / tvorba / dílko

Večer co večer uléhám v temném pokoji.
Jsem sám a přesto nejsem sám.
Bdíš nade mnou,
tak, jako nade všemi.
Ve dne i v noci.
Starostlivá...

Znám tě?
Ano, dá-li se to tak říct...
Vlastně tě zná skoro každý,
z doslechu, z článku v novinách...,
ale jen málokdo osobně.

Ráda flirtuješ,
se všemi jak poslední barová štětka.
Koketa z ulice,
sotvakdo o tvé rámě stojí,
ale jsou i tací.

Spáleniště a pach benzínu nalevo,
použité jehly na straně druhé.
Tak ráda sdílíš tu romantiku
se svými milenci
na Nuselském mostě.

I mně se snažíš poblouznit,
nechat mě vychutnat si to světlo.
Rendez-vous,
co nabídne návrat jen vyvoleným.
Tak odpusť mi mou nesmělost,
já ještě nejsem připraven...